
Chapter 124 — युद्धजयार्णवीयज्योतिःशास्त्रसारः (Essence of the Jyotiḥśāstra of the Yuddhajayārṇava)
এই অধ্যায়ত যুদ্ধজয়াৰ্ণৱ-আশ্ৰিত জ্যোতিষশাস্ত্ৰৰ আৰম্ভণি কৰা হৈছে আৰু যুদ্ধবিজয়ক এক পবিত্ৰ-প্ৰযুক্তিগত কাঠামোৰ সৈতে সংযোগ কৰা হৈছে—বৰ্ণ, বীজাক্ষৰ, মন্ত্ৰ-পীঠ, নাড়ী আৰু ঔষধি আদি সহায় দ্ৰব্য। অগ্নি, ঈশ্বৰে উমাক দিয়া উপদেশৰ প্ৰতিধ্বনি কৰি, শুভ-অশুভ বিবেচনা আৰু মন্ত্ৰধ্বনিৰ নিখুঁত অনুৰূপতাক ৰণজয়ৰ কাৰণ বুলি কয়। তাৰ পিছত মন্ত্ৰশক্তিৰ মূল সৃষ্টিতত্ত্বত স্থাপন কৰা হৈছে—শক্তি পঞ্চদশাক্ষৰী সামৰ্থ্যৰূপে উদ্ভৱ হৈ বিশ্বপ্ৰবাহ ঘটায়; ‘পঞ্চ মন্ত্ৰ’ৰ পৰা মন্ত্ৰ-পীঠৰ উৎপত্তি, যাক সকলো মন্ত্ৰৰ জীৱন-মৰণ তত্ত্ব বুলি বৰ্ণনা কৰা হৈছে। তাৰ পাছত বৈদিক মন্ত্ৰ-দেৱতা সম্পৰ্ক, ব্ৰহ্মনিষ্ঠ স্বৰ-কলাসমূহ, অন্তৰ্নাদ, মোক্ষসূচক ‘ইকাৰ’, আৰু ইন্দ্ৰিয়-শক্তি-নাড়ী সম্পৰ্ক ক্ৰমে দিয়া হৈছে। শেষত ৰণবিজয়ৰ বাবে অঙ্গন্যাস আৰু মৃত্যুঞ্জয় পূজাৰ বিধান আছে, আৰু মন্ত্ৰ-পীঠ নষ্ট হ’লে মন্ত্ৰপ্ৰাণ মৃতপ্ৰায় হয়—এই বোধ দৃঢ় কৰা হৈছে।
No shlokas available for this adhyaya yet.
A structured mantra-phoneme and cosmological mapping: specific syllables (e.g., kha/gha/ja), vowel-kalā doctrine, nāda-bindu-ardhacandra markers, and the mantra-pīṭha arising from five mantras—then operationalized through aṅga-nyāsa and Mṛtyuñjaya worship for victory.
It treats war-victory technology as a disciplined sādhana: by rooting efficacy in Śakti, Praṇava, and embodied mantra-seats (nāḍīs, vāyus, tanmātras), it aligns practical aims (jaya) with purification, discernment, and Śiva-union (śivatva), integrating bhukti with mokṣa.