Avadhuta
कृतं कृत्यं प्रापणीयं प्राप्तमित्येव नित्यशः । व्यवहारो लौकिको वा शास्त्रीयो वान्यथापि वा । ममाकर्तुरलेपस्य यथारब्धं प्रवर्तताम् ॥२४-२५॥
कृतम् । कृत्यम् । प्रापणीयम् । प्राप्तम् । इति । एव । नित्यशः । व्यवहारः । लौकिकः । वा । शास्त्रीयः । वा । अन्यथा-अपि । वा । मम । अकर्तुः । अलेपस्य । यथा-आरब्धम् । प्रवर्तताम् ॥२४-२५॥
kṛtaṃ kṛtyaṃ prāpaṇīyaṃ prāptam ity eva nityaśaḥ | vyavahāro laukiko vā śāstrīyo vānyathāpi vā | mamākartur alepasya yathārabdhaṃ pravartatām ||24-25||
«قد أُنجِزَ ما كان ينبغي إنجازُه، وقد نِيلَ ما كان ينبغي نَيلُه»—هكذا دائمًا. فلتجرِ المعاملةُ—دنيويةً كانت أو شاستريةً أو غيرَ ذلك—وفقَ ما قد ابتدأ، بالنسبةِ لي أنا غيرِ الفاعلِ وغيرِ الملتصق.
‘What had to be done is done; what was to be attained is attained’—thus indeed always. Let transaction—worldly or scriptural or otherwise—proceed according to what has already begun, for me who am a non-agent and untouched.