Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 28

ततोपि पावनतरं तीर्थं तत्क्षणसिद्धिदम् । नीलग्रीवाख्यमतुलं तत्स्नायी सर्वदा शुचिः

tatopi pāvanataraṃ tīrthaṃ tatkṣaṇasiddhidam | nīlagrīvākhyamatulaṃ tatsnāyī sarvadā śuciḥ

وأشدُّ تطهيرًا من تلك كلِّها تيرثا يمنحُ تمامَ المقصود في لحظة. وهو الذي لا نظير له ويُدعى نيلاغريفَا؛ ومن اغتسل فيه بقي طاهرًا على الدوام.

ततःthan that; thereafter
ततः:
Apadana/Desha-Kala (Source/Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; अपादान/क्रमबोधक (from that/thereafter)
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; ‘even/also’ (emphasis)
पावनतरम्more purifying
पावनतरम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootपावन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तरप्-प्रत्यय (comparative)
तीर्थम्a tīrtha
तीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
तत्क्षणसिद्धिदम्granting accomplishment instantly
तत्क्षणसिद्धिदम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootतत् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + क्षण (प्रातिपदिक) + सिद्धि (प्रातिपदिक) + द (√दा धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः; कृदन्तः ‘-दम्’ = ‘ददाति’; ‘तत्क्षणे सिद्धिं ददाति’
नीलग्रीवाख्यम्called ‘Nīlagrīva’
नीलग्रीवाख्यम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootनीलग्रीव (प्रातिपदिक) + आख्य (√ख्या धातु, नामधेये)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कृदन्त/तद्धितार्थ ‘आख्य’ = ‘called/named’; समासः—तत्पुरुषः (नीलग्रीव इति आख्यम्)
अतुलम्incomparable
अतुलम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअतुल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘तीर्थम्’ इत्यस्य विशेषणम्
तत्in that (tīrtha)
तत्:
Sambandha (Genitive relation/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-सम्बन्धे, एकवचन; ‘तत्स्नायी’ इत्यत्र पूर्वपदम्
स्नायीthe bather
स्नायी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्ना (√स्ना धातु)
Formकृदन्तः—णिनि-प्रत्ययान्त (agent noun); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘स्नायी’ = one who bathes
सर्वदाalways
सर्वदा:
Kala (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootसर्वदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (always)
शुचिःpure
शुचिः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘स्नायी’ इत्यस्य विशेषणम्

Skanda (deduced for Kāśīkhaṇḍa dialogue context)

Tirtha: Nīlagrīva-tīrtha

Type: ghat

Listener: Pilgrimage audience

Scene: A luminous Kāśī water-spot named Nīlagrīva; above it, a subtle vision of blue-throated Śiva (Nīlakaṇṭha) blessing the bather; the water shines as if instantly transmuting impurity into clarity; the devotee stands radiant, ‘ever pure’.

N
Nīlagrīva-tīrtha
K
Kāśī (Vārāṇasī)
Ś
Śuci (purity)
S
Siddhi

FAQs

Some sacred places are extolled as exceptionally potent—purity and spiritual efficacy are portrayed as immediate fruits of tīrtha-bathing.

Nīlagrīva-tīrtha, praised as incomparable and instantly fruitful.

Snāna—bathing at Nīlagrīva-tīrtha, which is said to confer constant purity.