Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 54

गणावूचतुः । शृणु सौम्य सुसौम्योऽसौ दृश्यतेत्र भवादृशैः । धर्ममूर्तिः प्रकृत्यैव निःशंकैः पुण्यराशिभिः

gaṇāvūcatuḥ | śṛṇu saumya susaumyo'sau dṛśyatetra bhavādṛśaiḥ | dharmamūrtiḥ prakṛtyaiva niḥśaṃkaiḥ puṇyarāśibhiḥ

قال الخادمان: «اسمع أيها اللطيف. هنا يراه أمثالك—مَن كثرت حسناتهم وزال عنهم الخوف—في غاية اللين. لأنه بطبيعته هو تجسّد الدارما.»

गणौthe two attendants (gaṇas)
गणौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), द्विवचन
ऊचतुःsaid
ऊचतुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), द्विवचन; परस्मैपद
शृणुlisten
शृणु:
Kriya (Command/आज्ञा)
TypeVerb
Root√श्रु (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
सौम्यO gentle one
सौम्य:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसौम्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन
सुसौम्यःvery gentle
सुसौम्यः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु-सौम्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; उपसर्गपूर्वक-तत्पुरुष/उपपदसमासः (सु + सौम्य)
असौthat (one)
असौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअदस् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन
दृश्यतेis seen, appears
दृश्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि प्रयोगः (passive)
अत्रhere
अत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (locative adverb)
भवादृशैःby people like you
भवादृशैः:
Karana (Agent in passive/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootभवत्-आदृश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), बहुवचन; तत्पुरुषः (भवतः आदृशः)
धर्ममूर्तिःembodiment of dharma
धर्ममूर्तिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootधर्म-मूर्ति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (धर्मस्य मूर्तिः)
प्रकृत्याby nature
प्रकृत्या:
Karana (Means/करण)
TypeNoun
Rootप्रकृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), एकवचन
एवindeed
एव:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (restrictive particle)
निःशङ्कैःby the fearless
निःशङ्कैः:
Karana (Agent in passive/कर्तृ-करण)
TypeAdjective
Rootनिः-शङ्क (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), बहुवचन; उपसर्गपूर्वक-तत्पुरुषः (निः + शङ्क)
पुण्यराशिभिःby heaps of merit (i.e., very meritorious ones)
पुण्यराशिभिः:
Karana (Agent in passive/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootपुण्य-राशि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), बहुवचन; तत्पुरुषः (पुण्यानां राशिः)

Two Gaṇas (divine attendants)

Tirtha: Yama-loka / Saṃyamanī context

Type: kshetra

Listener: The inquiring observer (unnamed)

Scene: Two attendants reassure a gentle pilgrim: Yama appears exceedingly gentle to the meritorious; Yama is shown serene, holding symbols of justice (daṇḍa/ledger), radiating calm authority.

G
Gaṇas (two attendants)
Y
Yama/Dharmarāja
Ś
Śivaśarmā (addressed)

FAQs

Puṇya and inner purity remove fear; Dharmarāja is inherently dharma itself and appears accordingly to the virtuous.

The verse supports Kāśīkhaṇḍa’s dharmic worldview associated with Kāśī, though it speaks generally about merit and perception.

No explicit ritual; the implied discipline is living dharmically to become niḥśaṅka (fearless) through puṇya.