Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 42

भस्मधारणसामर्थ्याच्छत्रुसैन्यं विजेष्यसि । प्राप्य सिंहासनं पैत्र्यं गोप्तासि पृथिवीमिमाम्

bhasmadhāraṇasāmarthyācchatrusainyaṃ vijeṣyasi | prāpya siṃhāsanaṃ paitryaṃ goptāsi pṛthivīmimām

وبقوةِ ما تناله من حملِ الرمادِ المقدّس، ستقهرُ جيشَ الأعداء؛ وإذا نلتَ عرشَ آبائك، صرتَ حاميًا لهذه الأرض.

भस्मधारणसामर्थ्यात्because of the capability of wearing ash
भस्मधारणसामर्थ्यात्:
Apadana/Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootभस्म-धारण-सामर्थ्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (अपादान/हेतु), एकवचन; हेत्वर्थे (because of)
शत्रुसैन्यम्the enemy army
शत्रुसैन्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशत्रु-सैन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (‘शत्रोः सैन्यम्’)
विजेष्यसिyou will conquer
विजेष्यसि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootजि (धातु) + वि- (उपसर्ग)
Formलृट्-लकार (Simple Future), मध्यम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
प्राप्यhaving obtained
प्राप्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootप्र-आप् (धातु) + ल्यप् (अव्ययीभाव/क्त्वान्त)
Formक्त्वान्त/ल्यपन्त अव्यय (gerund), ‘having obtained’
सिंहासनम्throne
सिंहासनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसिंह-आसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; तत्पुरुष (‘सिंहस्य आसनम्’ = royal throne)
पैत्र्यम्ancestral, paternal
पैत्र्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootपैत्र्य (प्रातिपदिक; पितृ-सम्बन्धि)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम्
गोप्ताprotector
गोप्ता:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगुप् (धातु) + तृच् (कर्तरि)
Formकर्तृवाचक-तृचन्त (agent noun), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
असिyou are / will be
असि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
पृथिवीम्the earth
पृथिवीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपृथिवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन
इमाम्this
इमाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम-विशेषणम्

Ṛṣabha (yogī-sage)

Scene: A king, marked with sacred ash (tripuṇḍra), stands victorious over a routed enemy host. He ascends the ancestral throne, then is shown in a second vignette as protector of the earth—holding a scepter, calm and just.

B
bhasma-dhāraṇa
Ś
śatru-sainya
S
siṃhāsana
P
pṛthivī

FAQs

Śaiva practice (bhasma-dhāraṇa) is linked to rājadharma: power is meant for defeating adharma and protecting the world.

No specific sacred geography is named in this verse; it emphasizes dharma of rulership supported by Śaiva observance.

Bhasma-dhāraṇa—wearing sacred ash—as a stated source of efficacy and victory.