Shloka 33

तं दृष्ट्वा प्रणतं पार्श्वे कृताञ्जलिपुटं नृपः।।।।गृह्याञ्जलौ समाकृष्य सस्वजे प्रियमात्मजम्।

taṃ dṛṣṭvā praṇataṃ pārśve kṛtāñjalipuṭaṃ nṛpaḥ |

gṛhyāñjalau samākṛṣya sasvaje priyam ātmajam ||

فلما رأى الملكُ ابنه الحبيب قائمًا قريبًا، منحنِيًا ويداه مضمومتان، أمسك بكفّيه المطويتين وجذبه إليه واحتضن ولده العزيز.

तम्him
तम्:
कर्म (Object of dṛṣṭvā)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
पूर्वकाल (Prior action)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund), ‘having seen’
प्रणतम्bowed down
प्रणतम्:
कर्म (Object-qualifier)
TypeAdjective
Rootप्र + नम् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त, पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषणम् (qualifies तम्)
पार्श्वेat (his) side
पार्श्वे:
अधिकरण (Location)
TypeNoun
Rootपार्श्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
कृताञ्जलिपुटम्with hands folded (in añjali)
कृताञ्जलिपुटम्:
कर्म (Object-qualifier)
TypeAdjective
Rootकृत + अञ्जलि + पुट (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः—कृतः अञ्जलि-पुटः यस्य (बहुव्रीह्यर्थे प्रयोगः), रूपतः कृत(कर्मधारय) + अञ्जलिपुट (षष्ठी/कर्मधारय-तत्पुरुष) ‘having made a folded-hands-cup’; विशेषणम् (qualifies तम्)
नृपःthe king
नृपः:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
गृह्यhaving taken/holding
गृह्य:
पूर्वकाल (Prior action)
TypeVerb
Rootग्रह् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund), ‘having taken/holding’
अञ्जलौ(his) folded hands
अञ्जलौ:
कर्म (Object of gṛhya)
TypeNoun
Rootअञ्जलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, द्विवचन
समाकृष्यhaving drawn (him) close
समाकृष्य:
पूर्वकाल (Prior action)
TypeVerb
Rootसम् + आ + कृष् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund), ‘having drawn (towards oneself)’
सस्वजेembraced
सस्वजे:
क्रिया (Main action)
TypeVerb
Rootस्वज् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
प्रियम्beloved
प्रियम्:
कर्म (Object-qualifier)
TypeAdjective
Rootप्रिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषणम् (qualifies ātmajam)
आत्मजम्son
आत्मजम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootआत्मन् + ज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः—आत्मनः जः (षष्ठी-तत्पुरुषः) ‘one’s own son’

Seeing his beloved son Rama who was standing by his side with folded hands in supplication, king Dasaratha, held his folded hands and drew him near and embraced him.

D
Daśaratha
R
Rāma

FAQs

Dharma is shown as reciprocal duty and affection within the family: the son’s respect is met by the father’s protective love and acceptance.

After Rāma’s respectful salutation, Daśaratha responds warmly in public, acknowledging him with an embrace.

Daśaratha’s vātsalya (fatherly affection) and graciousness toward a dutiful son.