Previous Verse
Next Verse

Shloka 3

Instruction to the Brahmin

The Greatness of Piṇḍa and Prasāda on Mount Nīla

तत्र भिल्ला मया दृष्टाः पर्वताग्रे धनुर्भृतः । चतुर्भुजा मूलफलैर्भक्ष्यैर्निर्वाहितक्लमाः

tatra bhillā mayā dṛṣṭāḥ parvatāgre dhanurbhṛtaḥ | caturbhujā mūlaphalairbhakṣyairnirvāhitaklamāḥ

هناك رأيت رجال قبيلة البِهِلّا على ذروة الجبل يحملون الأقواس؛ ذوو أربعة أذرع، قد أزالوا إعياءهم بأكل الجذور والثمار المأكولة.

तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय (adverb of place)
भिल्लाःBhill tribesmen
भिल्लाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभिल्ल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
मयाby me
मया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
दृष्टाःwere seen
दृष्टाः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle/क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विधेय
पर्वत-अग्रेon the mountain-top
पर्वत-अग्रे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootपर्वत (प्रातिपदिक) + अग्र (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी/सम्बन्ध: ‘पर्वतस्य अग्रे’), नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
धनुः-भृतःbow-bearing
धनुः-भृतः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootधनुस् (प्रातिपदिक) + भृत् (कृदन्त-प्रातिपदिक; भृ + क्तिन्/क्विप्)
Formतत्पुरुष-समास (उपपद: ‘धनुः’), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (भिल्लाः)
चतुर्-भुजाःfour-armed
चतुर्-भुजाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर् (संख्या-प्रातिपदिक) + भुज (प्रातिपदिक)
Formद्विगु-समास (संख्यापूर्वपद), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण
मूल-फलैःwith roots and fruits
मूल-फलैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमूल (प्रातिपदिक) + फल (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्व-समास (समाहार/इतरेतर: roots and fruits), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
भक्ष्यैःwith edible foods
भक्ष्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootभक्ष्य (कृदन्त-प्रातिपदिक; भक्ष् + यत्)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; साधन/उपकरणार्थ
निर्वाहित-क्लमाःwhose fatigue was dispelled
निर्वाहित-क्लमाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर् + वह् (धातु) + क्त (कृदन्त) + क्लम (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (कर्मधारय-भाव: ‘निर्वाहितः क्लमः येषाम्’), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण

Narrator (unspecified in the provided excerpt)

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: vira

Type: mountain

Sandhi Resolution Notes: पर्वताग्रे = पर्वत-अग्रे; धनुर्भृतः = धनुः-भृतः; चतुर्भुजा = चतुर्-भुजाः; मूलफलैः = मूल-फलैः; भक्ष्यैर्निर्वाहितक्लमाः = भक्ष्यैः निर्वाहित-क्लमाः.

B
Bhilla (tribal people)

FAQs

The verse refers to Bhillas as forest-and-hill dwelling people, portrayed here as bow-bearing inhabitants of a mountain region.

It emphasizes a wilderness setting and a subsistence lifestyle, showing how the group sustains itself and overcomes fatigue through simple forest foods.

Not necessarily. In Purāṇic descriptions, unusual bodily traits can be literal, symbolic, or part of marvel-filled travel narration; the verse itself does not explicitly identify them as deities.