Previous Verse
Next Verse

Shloka 18

Tīrtha-vidhi (Procedure for Holy Places) — Prayāgarāja-māhātmya

यथोक्तफलदं तीर्थं भवेच्छुद्धात्मनां नृणाम् । कामं क्रोधं च लोभं च यो जित्वा तीर्थमाविशेत् । न तेन किञ्चिदप्राप्तं तीर्थाभिगमनाद्भवेत् । तीर्थानि च यथाक्तेन विधिना संचरंति ये । सर्वद्वंद्वसहा धीरास्ते नराः स्वर्गगामिनः ॥ १८ ॥

yathoktaphaladaṃ tīrthaṃ bhavecchuddhātmanāṃ nṛṇām | kāmaṃ krodhaṃ ca lobhaṃ ca yo jitvā tīrthamāviśet | na tena kiñcidaprāptaṃ tīrthābhigamanādbhavet | tīrthāni ca yathāktena vidhinā saṃcaraṃti ye | sarvadvaṃdvasahā dhīrāste narāḥ svargagāminaḥ || 18 ||

إنّ التيرثا الذي يمنح الثمرات كما ورد في الشاسترا لا يؤتي ثماره إلا لذوي النفس المطهَّرة. فمن قهر الشهوة والغضب والطمع ثم دخل التيرثا، لم يبقَ له شيءٌ غير مُنال ببركة تلك الزيارة. والذين يطوفون بالتيرثات على النهج الموصوف، ثابتين صابرين، محتملين جميع أزواج الأضداد—فأولئك الرجال يمضون إلى السماء (سفَرغا).

यथा-उक्त-फल-दम्giving the fruit as stated
यथा-उक्त-फल-दम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootयथा (अव्यय) + उक्त (कृदन्त; √वच् धातु) + फल (प्रातिपदिक) + द (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; तत्पुरुष-समास (बहुपद): यथोक्तं फलं ददाति इति; विशेषण (qualifier of तीर्थम्)
तीर्थम्a pilgrimage place
तीर्थम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
भवेत्would be
भवेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√भू (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
शुद्ध-आत्मनाम्of pure-souled (persons)
शुद्ध-आत्मनाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootशुद्ध (प्रातिपदिक) + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन; कर्मधारय: शुद्धः आत्मा येषाम्
नृणाम्of men
नृणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootनृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन
कामम्desire
कामम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकाम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
क्रोधम्anger
क्रोधम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootक्रोध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
लोभम्greed
लोभम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootलोभ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
यःwho
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सम्बन्धवाचक-सर्वनाम (relative pronoun)
जित्वाhaving conquered
जित्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Root√जि (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive): √जि + क्त्वा
तीर्थम्a pilgrimage place
तीर्थम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
आविशेत्should enter
आविशेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√विश् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; आ उपसर्ग + √विश्
not
:
Sambandha (सम्बन्ध/negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation)
तेनby him/thereby
तेन:
Instrument/Agent (करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; सर्वनाम
किञ्चित्anything
किञ्चित्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootकिञ्चित् (सर्वनाम/अव्यय-प्रयोग)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; अनिश्चित-परिमाणवाचक (indefinite pronoun: something/anything)
अप्राप्तम्unattained
अप्राप्तम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअप्राप्त (कृदन्त; √आप् धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; नञ्-पूर्वक भूतकृदन्त (क्त): न प्राप्तम्
तीर्थ-अभिगमनात्from the act of going to a pilgrimage place
तीर्थ-अभिगमनात्:
Apadana/Hetu (अपादान/हेतु)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक) + अभिगमन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th), एकवचन; तत्पुरुष: तीर्थस्य अभिगमनम्; अपादान (ablative: from/by reason of)
भवेत्would be
भवेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√भू (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
तीर्थानिpilgrimage places
तीर्थानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
यथा-उक्तेनas prescribed
यथा-उक्तेन:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootयथा (अव्यय) + उक्त (कृदन्त; √वच् धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; भूतकृदन्त (क्त) ‘as said’; विशेषण (qualifier of विधिना)
विधिनाby the rule/procedure
विधिना:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootविधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन
संचरन्तिmove about/visit
संचरन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√चर् (धातु)
Formलट् (present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; सम् उपसर्ग + √चर्
येwho (those who)
ये:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सम्बन्धवाचक-सर्वनाम
सर्व-द्वन्द्व-सहाःenduring all dualities
सर्व-द्वन्द्व-सहाः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + द्वन्द्व (प्रातिपदिक) + सह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; तत्पुरुष: सर्वेषु द्वन्द्वेषु सहाः (enduring all pairs of opposites)
धीराःsteadfast (men)
धीराः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootधीर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
तेthose
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सर्वनाम
नराःmen
नराः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
स्वर्ग-गामिनःgoing to heaven
स्वर्ग-गामिनः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्वर्ग (प्रातिपदिक) + गामिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; तत्पुरुष: स्वर्गं गच्छन्ति इति (goers to heaven)

Narada (teaching in the Uttara-Bhaga tīrtha-māhātmya context; traditional dialogue frame with Sanatkumāra lineage)

Vrata: none

Primary Rasa: bhakti

Secondary Rasa: shanta

FAQs

It teaches that tīrthas give their full, promised results only when approached with inner purification—especially mastery over desire, anger, and greed—making pilgrimage a discipline of character, not mere travel.

By insisting on self-restraint and purity as prerequisites for sacred visitation, it aligns pilgrimage with sincere devotional intent: the devotee approaches holy places with a cleansed heart, steady in dualities, thereby becoming fit for higher spiritual fruits.

It emphasizes observance of the proper vidhi (prescribed procedure) for tīrtha-yātrā—i.e., disciplined ritual conduct and rule-based practice—rather than technical Vedāṅga details like Vyākaraṇa or Jyotiṣa.