Saṃsāra-duḥkha: Karmic Descent, Garbhavāsa, Life’s Anxieties, Death, and the Call to Jñāna-Bhakti
मासे द्वितीये पूर्णे पुरुषाकारमात्रतामुपगमय मासत्रितये पूर्णे करचरणाद्यवयवभावमुपगम्य चतुर्षु मासेषु गतेषु सर्वावयवानां संधिभेदपरिज्ञानं पंचस्वतीतेषु नखानामभिव्यंजककता षट्स्वतीतेषु नखसंधिपरिस्फुटतामुपगम्य नाभिसूत्रेण पुष्यमाणममेध्यमूत्रसिक्तांगं जरायुणा बंधितरक्तास्थिक्रिमिवसामज्जास्नायुकेशादिदूषिते कुत्सिते शरीरे निवासिनं स्वयमप्येवं परिदूषितदेहं मातुश्च कट्वम्ललवणात्युष्णभुक्तदह्यमात्मानं दृष्ट्वा देही पूर्वजन्मस्मरणानुभावात्पूर्वानुभूतनरकदुःथानि च स्मृत्वांतर्दुःखेन च परिदह्यमानो मातुर्देहातिमूत्रादिरुक्षेण दह्यमान एवं मनसि प्रलयति ॥ १२ ॥
māse dvitīye pūrṇe puruṣākāramātratāmupagamaya māsatritaye pūrṇe karacaraṇādyavayavabhāvamupagamya caturṣu māseṣu gateṣu sarvāvayavānāṃ saṃdhibhedaparijñānaṃ paṃcasvatīteṣu nakhānāmabhivyaṃjakakatā ṣaṭsvatīteṣu nakhasaṃdhiparisphuṭatāmupagamya nābhisūtreṇa puṣyamāṇamamedhyamūtrasiktāṃgaṃ jarāyuṇā baṃdhitaraktāsthikrimivasāmajjāsnāyukeśādidūṣite kutsite śarīre nivāsinaṃ svayamapyevaṃ paridūṣitadehaṃ mātuśca kaṭvamlalavaṇātyuṣṇabhuktadahyamātmānaṃ dṛṣṭvā dehī pūrvajanmasmaraṇānubhāvātpūrvānubhūtanarakaduḥthāni ca smṛtvāṃtarduḥkhena ca paridahyamāno māturdehātimūtrādirukṣeṇa dahyamāna evaṃ manasi pralayati || 12 ||
عند اكتمال الشهر الثاني، يكتسب الجنين فقط مخطط الشكل البشري. وعند اكتمال الشهر الثالث، يطور أطرافًا مثل اليدين والقدمين. وبعد مرور أربعة أشهر، يكتسب تمييز المفاصل. وبعد خمسة أشهر، تبدأ الأظافر بالظهور؛ وبعد ستة أشهر، تصبح مفاصل الأظافر واضحة المعالم. يتغذى عبر الحبل السري، وجسمه غارق في البول النجس؛ مقيدًا بالمشيمة، يسكن في جسد دنيء ملوث بالدم والعظام والديدان والدهون والنخاع والشعر. وإذ يرى نفسه هكذا في جسد ملوث - ويرى أيضًا أن الأم تحترق من تناول الأطعمة الحريفة والحامضة والمالحة والحارة جدًا - فإن الروح المتجسدة، بقوة تذكر الولادات السابقة، تتذكر عذابات الجحيم التي عانتها سابقًا؛ وتحترق داخليًا بالحزن، وتكتوي بقسوة فضلات الأم مثل البول المفرط، فتغرق في انحلال عقلي (إغماء).
Suta (narrating Purāṇic teaching; speaker not explicitly marked in this verse)
Vrata: none
Primary Rasa: karuna
Secondary Rasa: bibhatsa
It uses garbha-duḥkha (suffering in the womb) to awaken vairāgya: the jīva’s embodiment is shown as impure and painful, prompting remembrance of karmic bondage and the need for liberation-oriented life.
By exposing the misery and helplessness of embodied existence, it implicitly turns the mind toward taking refuge in the Divine; bhakti is supported by such dispassion (vairāgya) and awareness of samsāra’s defects.
Primarily śāstric anatomy/embryology used for dharma-teaching rather than a Vedāṅga technical topic; the practical takeaway is contemplative discipline—meditating on bodily impurity and karmic causality to strengthen renunciation.