Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Ekadasha Skandha, Shloka 30

Bondage and Liberation Under Māyā; Two Birds Analogy; Marks of the Saintly Devotee

श्रीभगवानुवाच कृपालुरकृतद्रोहस्तितिक्षु: सर्वदेहिनाम् । सत्यसारोऽनवद्यात्मा सम: सर्वोपकारक: ॥ २९ ॥ कामैरहतधीर्दान्तो मृदु: शुचिरकिञ्चन: । अनीहो मितभुक् शान्त: स्थिरो मच्छरणो मुनि: ॥ ३० ॥ अप्रमत्तो गभीरात्मा धृतिमाञ्जितषड्‍गुण: । अमानी मानद: कल्यो मैत्र: कारुणिक: कवि: ॥ ३१ ॥ आज्ञायैवं गुणान् दोषान् मयादिष्टानपि स्वकान् । धर्मान् सन्त्यज्य य: सर्वान् मां भजेत स तु सत्तम: ॥ ३२ ॥

śrī-bhagavān uvāca kṛpālur akṛta-drohas titikṣuḥ sarva-dehinām satya-sāro ’navadyātmā samaḥ sarvopakārakaḥ

قال الربّ الأعلى: يا أودهَفا، إنّ القدّيس رحيم لا يؤذي أحدًا، حليمٌ تجاه جميع الكائنات. جوهره الحقّ، قلبه بلا عيب، متساوٍ في السرّاء والضرّاء، ويكرّس نفسه لخير الآخرين؛ لا تُضلّه الشهوات، يضبط حواسّه، لطيفٌ طاهر، غير متعلّق بالممتلكات، معتدل في الطعام، هادئ ثابت، ويتّخذني وحدي ملجأً.

śrī-bhagavānthe Blessed Lord
śrī-bhagavān:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootśrīmat-bhagavat (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; संबोधनार्थक-उपाधि (honorific title)
uvācasaid
uvāca:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
kṛpāluḥcompassionate
kṛpāluḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootkṛpālu (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण
akṛta-drohaḥone who has not committed malice
akṛta-drohaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Roota-kṛta-droha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नञ्-तत्पुरुष (negating)
titikṣuḥforbearing
titikṣuḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Roottitikṣu (प्रातिपदिक; desiderative adj.)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सहनशील-विशेषण
sarva-dehināmof all embodied beings
sarva-dehinām:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootsarva-dehin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन; ‘सर्वेषां देहिनाम्’
satya-sāraḥwhose essence is truth
satya-sāraḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsatya-sāra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘सत्यं सारः यस्य’ (truth as essence)
anavadya-ātmāof blameless nature
anavadya-ātmā:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootanavadya-ātman (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारय (‘निर्दोषः आत्मा’)
samaḥequanimous
samaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समदर्शी-विशेषण
sarva-upakārakaḥbenefactor of all
sarva-upakārakaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsarva-upakāraka (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘सर्वेषां उपकारकः’

Verses 29-31 describe twenty-eight qualities of a saintly person, and verse 32 explains the highest perfection of life. According to Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, the seventeenth quality ( mat-śaraṇa, or taking complete shelter of Lord Kṛṣṇa) is the most important, and the other twenty-seven qualities automatically appear in one who has become a pure devotee of the Lord. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (5.18.12) , yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ. The twenty-eight saintly qualities may be described as follows.