Previous Verse
Next Verse

Shloka 93

गृहस्थस्य सदाचारः: शौच, तर্পण, वैश्वदेव, अतिथिधर्म, भोजन-विधि, संध्योपासन, ऋतु-धर्मः

प्राणापानसमानानाम् उदानव्यानयोस् तथा अन्नं पुष्टिकरं चास्तु ममास्त्व् अव्याहतं सुखम्

prāṇāpānasamānānām udānavyānayos tathā annaṃ puṣṭikaraṃ cāstu mamāstv avyāhataṃ sukham

愿我的生命气流——普拉那、阿帕那、萨玛那,以及乌达那、维亚那——和谐运行。愿我所食之物真正滋养,愿我的安泰不间断、恒常清宁。

प्राणापानसमानानाम्of prāṇa, apāna and samāna
प्राणापानसमानानाम्:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootप्राण (प्रातिपदिक) + अपान (प्रातिपदिक) + समान (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6), बहुवचन; द्वन्द्व-समास (प्राणः+अपानः+समानः) ‘of prāṇa, apāna, and samāna (vital airs)’
उदानव्यानयोःof udāna and vyāna
उदानव्यानयोः:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootउदान (प्रातिपदिक) + व्यान (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6), द्विवचन; द्वन्द्व-समास (उदानः च व्यानः च) ‘of udāna and vyāna’
तथाlikewise
तथा:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकार/समुच्चयार्थ (likewise/also)
अन्नम्food
अन्नम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन
पुष्टिकरम्nourishing
पुष्टिकरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुष्टि (प्रातिपदिक) + कर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (पुष्टेः करः) ‘causing nourishment’; विशेषण of ‘अन्नम्’
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
अस्तुlet it be
अस्तु:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट् (imperative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
ममof me
मम:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6), एकवचन
अस्तुlet there be
अस्तु:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट् (imperative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
अव्याहतम्unobstructed
अव्याहतम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअव्याहत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; विशेषण of ‘सुखम्’
सुखम्comfort, well-being
सुखम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन

Sage Parāśara (teaching Maitreya within a dharma/rite-oriented passage; voiced as a benedictive prayer formula)

FAQs

This verse treats health and spiritual steadiness as rooted in the harmonious functioning of prāṇa, apāna, samāna, udāna, and vyāna—an inner order that supports dharma and disciplined life.

He links “anna” (food) becoming “puṣṭi-kara” (truly strengthening) with the unobstructed flow of the vital currents, implying that right digestion, vitality, and calm are interdependent.

Even when Vishnu is not named, the verse reflects a Vaishnava worldview where sustained life, nourishment, and unhindered sukha are upheld by cosmic order—ultimately grounded in the Supreme Reality that Vishnu embodies.