Previous Verse
Next Verse

Shloka 19

मन्वन्तर-क्रमः (अतीत-सप्तमन्वन्तराः) तथा मन्वन्तरावताराः

नरः ख्यातिः शान्तहयो जानुजङ्घादयस् तथा पुत्रास् तु तामसस्यासन् राजानः सुमहाबलाः

naraḥ khyātiḥ śāntahayo jānujaṅghādayas tathā putrās tu tāmasasyāsan rājānaḥ sumahābalāḥ

那罗、迦提、善陀哈耶、阇奴阇伽等皆为塔摩萨之子;他们是力大无比的诸王。

नरःNara
नरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — ‘Nara’
ख्यातिःKhyāti
ख्यातिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootख्याति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — ‘Khyāti’
शान्तहयःŚāntahaya
शान्तहयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशान्त (प्रातिपदिक) + हय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन — ‘Śāntahaya’ (proper name; lit. ‘calm-horse’)
जानुजङ्घादयःJānujaṅghā and others
जानुजङ्घादयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजानुजङ्घा (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन — ‘Jānujaṅghā and others’ (ādi-compound)
तथाalso
तथा:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय — समुच्चयार्थक (also)
पुत्राःsons
पुत्राः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन — ‘sons’
तुindeed, and
तु:
Sambandha (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय — विरोध/विशेष (particle ‘but/indeed’)
तामसस्यof Tāmasa
तामसस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतामस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन — ‘of Tāmasa’
आसन्were
आसन्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलङ् (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष, बहुवचन — ‘were’
राजानःkings
राजानः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन — ‘kings’
सुमहाबलाःvery mighty
सुमहाबलाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + महा (प्रातिपदिक) + बल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन — विशेषणम् (qualifying ‘राजानः’) ‘very great in strength’

Sage Parāśara (narrating to Maitreya)

T
Tāmasa (Manu)
N
Nara
K
Khyāti
Ś
Śāntahaya
J
Jānujaṅgha
K
Kings

FAQs

It anchors cosmic time (Manvantara cycles) in concrete royal genealogies, showing how dharma and governance unfold through specific rulers within Vishnu’s ordered universe.

By naming Tāmasa Manu’s sons as powerful kings, Parāśara ties the abstract Manvantara period to a lineage of rulers, making the epoch identifiable through genealogy and succession.

Even when Vishnu is not named in the verse, the Purana’s premise is that Manvantaras, kingship, and lineage arise within Vishnu’s supreme governance—history and sovereignty functioning as part of His cosmic order.