HomeRamayanaBala KandaSarga 39Shloka 1
Next Verse

Shloka 1

सगरयज्ञाश्वहरणम्

The Stolen Sacrificial Horse of Sagara

विश्वामित्रवचश्श्रुत्वा कथाऽन्ते रघुनन्दन:।उवाच परमप्रीतो मुनिं दीप्तमिवानलम्।।1.39.1।।

viśvāmitravacaḥ śrutvā kathānte raghunandanaḥ | uvāca paramaprīto muniṃ dīptam ivānalam ||

罗伽之喜者(罗摩)听罢毗湿瓦密多的言辞,至故事终了,心怀大喜,便对那位牟尼开口——其光焰如火。

विश्वामित्र-वचःViśvāmitra's words
विश्वामित्र-वचः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootviśvāmitra (प्रातिपदिक) + vacas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (viśvāmitrasya vacaḥ)
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Root√śru (धातु) → śrutvā (क्त्वान्त)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund); पूर्वकालिक क्रिया
कथा-अन्तेat the end of the story
कथा-अन्ते:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootkathā (प्रातिपदिक) + anta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (kathāyāḥ antaḥ)
रघु-नन्दनःRāma (delight of Raghu)
रघु-नन्दनः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootraghu (प्रातिपदिक) + nandana (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (raghoḥ nandanaḥ)
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√vac (धातु)
Formलिट् (perfect); प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
परम-प्रीतःgreatly pleased
परम-प्रीतः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootparama (प्रातिपदिक) + prīta (कृदन्त, क्त)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; कर्मधारयः (paramaḥ prītaḥ); प्रीत = √prī (क्त)
मुनिम्to the sage
मुनिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootmuni (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया, एकवचन
दीप्तम्blazing
दीप्तम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootdīpta (कृदन्त, क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया, एकवचन; उपमानविशेषण (qualifier in simile)
इवlike
इव:
Upamā-dyotaka (उपमा)
TypeIndeclinable
Rootiva (अव्यय)
Formअव्यय; उपमावाचक (particle of comparison)
अनलम्fire
अनलम्:
Upamāna (उपमान)
TypeNoun
Rootanala (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया, एकवचन

Immensely pleased with the words of Viswamitra, to the ascetic flaming bright like fire, Rama spoke towards the end of the narration:

V
Viśvāmitra
R
Rāma (Raghunandana)
M
Muni (Viśvāmitra)

FAQs

Dharma is reflected in attentive listening and respectful inquiry: Rāma receives instruction with joy and then responds appropriately to the teacher-sage.

The narration transitions from Viśvāmitra’s story to Rāma’s response at its conclusion.

Śraddhā and receptivity—Rāma’s delighted engagement with sacred history and his reverence toward Viśvāmitra.