Shloka 21

स्वस्ति गोब्राह्मणेभ्योऽस्तु लोकानां येऽभिसङ्गताः।जयतां राघवो युद्धे पौलस्त्यान् रजनीचरान्।।।।चक्रहस्तो यथा युद्धे सर्वानसुर पुङ्गवान्।

svasti gobrāhmaṇebhyo 'stu lokānāṃ ye 'bhisaṅgatāḥ |

jayatāṃ rāghavo yuddhe paulastyān rajanīcarān ||

cakrahasto yathā yuddhe sarvān asura-puṅgavān ||

愿牛与婆罗门得享安泰,愿此处汇聚的一切世界皆得吉祥。愿罗伽婆在战场上战胜波罗私底耶一族的夜行者,如同执轮之主毗湿奴昔日于战阵中降伏诸阿修罗之魁首。

स्वस्तिwell-being, auspiciousness
स्वस्ति:
वाक्य-भावः (Benediction)
TypeIndeclinable
Rootस्वस्ति (अव्यय)
Formमङ्गलार्थक-अव्ययम् (benedictive particle)
गो-ब्राह्मणेभ्यःto cows and Brahmins
गो-ब्राह्मणेभ्यः:
सम्प्रदानम् (Sampradāna/Beneficiary)
TypeNoun
Rootगो (प्रातिपदिक) + ब्राह्मण (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्व-समासः (समाहार/इतरेतर); पुंलिङ्गः, चतुर्थी/पञ्चमी-बहुवचनरूपम् (भ्यस्); अत्र चतुर्थी (Dative) ‘for/to’
अस्तुlet there be
अस्तु:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट्-लकारः (Imperative/benedictive), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
लोकानाम्of the worlds / of people
लोकानाम्:
सम्बन्धः (Genitive relation)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, षष्ठी (Genitive), बहुवचनम्
येwho
ये:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; सम्बन्ध-सर्वनाम (relative pronoun)
अभिसङ्गताःassembled, gathered
अभिसङ्गताः:
कर्तृ-विशेषणम् (Qualifier of ‘ये’)
TypeAdjective
Rootअभि-सम्-गम् (धातु)
Formकृदन्तः—क्त (PPP); पुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; ‘समागताः’
जयताम्may (he) win
जयताम्:
आशीः-क्रिया (Benedictive verb)
TypeVerb
Rootजि (धातु)
Formलोट्-लकारः (Imperative/benedictive), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; आत्मनेपदम् (जयताम् = ‘may he win’)
राघवःRāghava (Rama)
राघवः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootराघव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्
युद्धेin battle
युद्धे:
अधिकरणम् (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootयुद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी, एकवचनम्
पौलस्त्यान्the Paulastyas (of Pulastya's line)
पौलस्त्यान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootपौलस्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया, बहुवचनम्
रजनीचरान्night-rangers (demons)
रजनीचरान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootरजनीचर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया, बहुवचनम्; (पौलस्त्यान् इत्यस्य विशेषणवत्)
चक्र-हस्तःthe one with discus in hand (Viṣṇu)
चक्र-हस्तः:
उपमानम् (Upamāna/Standard of comparison)
TypeNoun
Rootचक्र (प्रातिपदिक) + हस्त (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समासः (‘चक्रं हस्ते यस्य’); पुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्
यथाas, like
यथा:
उपमा-सूचकः (Comparative marker)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमान/प्रकारवाचक-अव्ययम् (as, just as)
युद्धेin battle
युद्धे:
अधिकरणम् (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootयुद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी, एकवचनम्
सर्वान्all
सर्वान्:
विशेषणम् (Modifier of object)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया, बहुवचनम्; विशेषणम्
असुर-पुङ्गवान्chief demons
असुर-पुङ्गवान्:
कर्म (Karma/Object; implied with ‘जयताम्’)
TypeNoun
Rootअसुर (प्रातिपदिक) + पुङ्गव (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (षष्ठी-तत्पुरुषः: ‘असुराणां पुङ्गवाः’); पुंलिङ्गः, द्वितीया, बहुवचनम्

Thus looking at one another they discussed among themselves how there can be war between the righteous Rama fighting single-handed on the one hand and the fourteen thousand demons, performers of terrific deeds, on the other.

R
Rāma (Rāghava)
P
Paulastya
R
rajanīcara (rākṣasas)
V
Viṣṇu (cakrahasta)
A
asura

FAQs

Dharma is protection of the vulnerable and the sacred social order—symbolized by cows and brahmins—through the defeat of predatory violence.

Heavenly sages and beings, witnessing the approaching battle, pronounce blessings for universal welfare and for Rāma’s victory over the rākṣasas.

Rāma’s role as dharma-protector: his victory is envisioned as restoring safety and moral order.