Previous Verse
Next Verse

Shloka 46

Garuḍa–Śakra Saṃvāda and the Retrieval of Amṛta (गरुड–शक्र संवादः अमृत-अपहरण-प्रसङ्गः)

धारयन्तो विचित्राणि काउचनानि मनस्विन: । कवचानि महाहणि वैदूर्यविकृतानि च,मनस्वी देवता विचित्र सुवर्णमय तथा बहुमूल्य वैदूर्य मणिमय कवच धारण करने लगे

dhārayanto vicitrāṇi kāñcanāni manasvinaḥ | kavacāni mahārhāṇi vaidūrya-vikṛtāni ca |

迦叶波说道:“那些心志高迈者开始披戴奇异的金甲——价值非凡的铠胄,精工打造,并镶嵌以毗都利耶(vaidūrya,猫眼宝石)。”

धारयन्तःwearing / bearing
धारयन्तः:
Karta
TypeVerb
Rootधृ (धारणे) → धारयत् (वर्तमाने कृदन्तः)
Formपुं, प्रथमा, बहुवचन
विचित्राणिvariegated, wonderful
विचित्राणि:
Karma
TypeAdjective
Rootविचित्र
Formनपुं, द्वितीया, बहुवचन
कौच्यानिcoats of mail / cuirasses
कौच्यानि:
Karma
TypeNoun
Rootकौच्य (कौच्य-कवच-प्रकारः)
Formनपुं, द्वितीया, बहुवचन
मनस्विनःhigh-spirited, resolute
मनस्विनः:
Karta
TypeAdjective
Rootमनस्विन्
Formपुं, प्रथमा, बहुवचन
कवचानिarmours
कवचानि:
Karma
TypeNoun
Rootकवच
Formनपुं, द्वितीया, बहुवचन
महाहानिvery strong / greatly protective (reading uncertain)
महाहानि:
Karma
TypeAdjective
Rootमहाह (पाठभेद/दुर्लभ-शब्दः; सम्भाव्यः: महाहन्/महाहत/महाह)
Formनपुं, द्वितीया, बहुवचन
वैदूर्य-विकृतानिadorned/embellished with cat’s-eye gems
वैदूर्य-विकृतानि:
Karma
TypeAdjective
Rootवैदूर्य + विकृत
Formनपुं, द्वितीया, बहुवचन
and
:
TypeIndeclinable
Root

कश्यप उवाच

K
Kaśyapa
K
kavaca (armour)
K
kāñcana (gold)
V
vaidūrya (cat’s-eye gem)

Educational Q&A

Outer splendour and costly equipment signify status and readiness, but implicitly point to the responsibility that accompanies power—preparedness for one’s appointed duty, especially in times of conflict.

Kaśyapa describes noble beings putting on ornate, precious armours made of gold and embellished with vaidūrya gems, indicating a scene of formal arming and preparation.