Adhyāya 123 — Droṇa’s Pedagogy: Arjuna’s Preeminence, Ekalavya’s Self-Training, and the Bhāsa-Lakṣya Trial
नान्वबुध्यत संसुप्तमुत्सड़े स्वे वृकोदरम् । ततः स वज्रसंघात: कुमारो न््यपतद् गिरी,उस समय उसे इस बातका ध्यान नहीं रहा कि मेरी गोदमें भीमसेन सोया हुआ है। उतावलीमें वह वज्रके समान शरीरवाला कुमार पर्वतके शिखरपर गिर पड़ा
nānvabudhyata saṃsuptam utsaṅge sve vṛkodaram | tataḥ sa vajrasaṃghātaḥ kumāro nyapatad giriśikhare ||
毗湿摩波耶那说道:她仓促之间,竟未察觉毗阇陀罗正睡在自己膝上。于是那身躯坚若霹雳的孩子,坠落在山巅之上。
वैशम्पायन उवाच