Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

निकुम्भिला

यज्ञविघ्नः — Vibhishana’s Counsel and Lakshmana’s March to Nikumbhila

स एषसहसैन्येनप्राप्तःकिलनिकुम्भिलाम् ।यद्युततिष्ठेत्कृतंकर्महतान्सर्वांश्चविद्धिनः ।।6.85.13।।

sa eṣa saha sainyena prāptaḥ kila nikumbhilām | yady utatiṣṭhet kṛtaṃ karma hatān sarvāṃś ca viddhi naḥ ||6.85.13||

Hắn quả đã cùng đại quân đến Nikumbhilā. Nếu hắn hoàn tất nghi lễ ấy rồi đứng dậy xuất chiến, hãy biết rằng tất cả chúng ta coi như đã bị giết.

निकुम्भिलाम्Nikumbhilā
निकुम्भिलाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootnikumbhilā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
असम्प्राप्तम्not having reached
असम्प्राप्तम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Roota-sam-pra-√āp (धातु); asamprāpta (कृदन्त)
Formनञ्-पूर्वक भूतकर्मणि कृदन्त (not having reached); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; (आहुताग्निम् इत्यस्य विशेषणम्)
आहुत-अग्निम्the consecrated/oblation-fed fire
आहुत-अग्निम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootāhuta + agni (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (आहुतः अग्निः = oblation-fed fire); पुल्लिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
यःwho
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative pronoun)
रिपुःenemy
रिपुः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootripu (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (यः इत्यस्य विशेष्य)
त्वाम्you
त्वाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया (accusative/कर्म), एकवचन
आततायिनम्an aggressor
आततायिनम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeNoun
Rootātatāyin (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; (त्वाम् इत्यस्य विशेषणम्: aggressor/assailant)
हन्यात्should kill
हन्यात्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√han (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
इन्द्र-शत्रोःof Indra's enemy (Indrajit)
इन्द्र-शत्रोः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootindra + śatru (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (इन्द्रस्य शत्रुः); षष्ठी (genitive), एकवचन; पुल्लिङ्ग
सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तेyour
ते:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (genitive), एकवचन
वधःdeath, killing
वधः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootvadha (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
वरःboon
वरः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootvara (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
दत्तःgiven
दत्तः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Root√dā (धातु); datta (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (PPP); पुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (वरः इत्यस्य विशेषणम्)
महाबाहोO mighty-armed one
महाबाहो:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootmahā-bāhu (प्रातिपदिक)
Formसम्बोधन, एकवचन; पुल्लिङ्ग; कर्मधारय
सर्व-लोक-ईश्वरेणby the Lord of all worlds
सर्व-लोक-ईश्वरेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootsarva + loka + īśvara (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (सर्वेषां लोकानाम् ईश्वरः); तृतीया, एकवचन; पुल्लिङ्ग
वैindeed
वै:
Avadhāraṇa (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootvai (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थ/अवधारण (indeed)
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formअव्यय; इत्यादि-समाप्तिसूचक (quotative)
एवम्in this way
एवम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootevam (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक
विहितःordained, prescribed
विहितः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootvi-√dhā (धातु); vihita (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (PPP); पुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (वधः इत्यस्य विशेषणम्)
राजन्O king
राजन्:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootrājan (प्रातिपदिक)
Formसम्बोधन, एकवचन; पुल्लिङ्ग
वधःdeath, killing
वधः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootvadha (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (genitive), एकवचन; पुल्लिङ्ग
एषःthis
एषः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootetad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम् (वधः)
धीमतःof the wise one
धीमतः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootdhīmat (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, षष्ठी (genitive), एकवचन; (तस्य इत्यस्य विशेषणवत्)

"Lakshmana, being heroic received Brahmasira weapon from the creator by austerity and also horses which can course according to his will."

I
Indrajit
N
Nikumbhilā
A
Army

FAQs

Dharma demands vigilance: when adharma gains power through ritualized means, the righteous must prevent the harm before it manifests.

Vibhīṣaṇa warns that Indrajit’s completion of a rite at Nikumbhilā will make the enemy nearly invincible and doom the allies.

Foresight and frank truth-telling: Vibhīṣaṇa speaks plainly despite the fear his news may cause.