HomeUpanishadsYogatattvaVerse 49

Verse 49

Yogatattva

जायन्ते योगिनो देहे तानि वक्ष्याम्यशेषतः ।

शरीरलघुता दीप्तिर्जाठराग्निविवर्धनम् ॥

कृशत्वं च शरीरस्य तदा जायेत निश्चितम् ।

योगाविघ्नकराहारं वर्जयेद्योगवित्तमः ॥

लवणं सर्षपं चाम्लमुष्णं रूक्षं च तीक्ष्णकम् ।

शाकजातं रामठादि वह्निस्त्रीपथसेवनम् ॥

प्रातःस्नानोपवासादिकायक्लेशांश्च वर्जयेत् ।

अभ्यासकाले प्रथमं शस्तं क्षीराज्यभोजनम् ॥

गोधूममुद्गशाल्यन्नं योगवृद्धिकरं विदुः ।

ततः परं यथेष्टं तु शक्तः स्याद्वायुधारणे ॥

जायन्ते । योगिनः । देहे । तानि । वक्ष्यामि । अशेषतः ।

शरीर-लघुता । दीप्तिः । जाठर-अग्नि-विवर्धनम् ।

कृशत्वम् । च । शरीरस्य । तदा । जायेत । निश्चितम् ।

योग-अविघ्न-कर-आहारम् । वर्जयेत् । योग-वित्तमः ।

लवणम् । सर्षपम् । च । आम्लम् । उष्णम् । रूक्षम् । च । तीक्ष्णकम् ।

शाक-जातम् । रामठ-आदि । वह्नि । स्त्री-पथ-सेवनम् ।

प्रातः-स्नान । उपवास-आदि । काय-क्लेशान् । च । वर्जयेत् ।

अभ्यास-काले । प्रथमम् । शस्तम् । क्षीर-आज्य-भोजनम् ।

गोधूमम् । मुद्गम् । शालि-अन्नम् । योग-वृद्धि-करम् । विदुः ।

ततः । परम् । यथा-इष्टम् । तु । शक्तः । स्यात् । वायु-धारणे ।

jāyante yogino dehe tāni vakṣyāmyaśeṣataḥ |

śarīralaghutā dīptir jāṭharāgnivivardhanam ||

kṛśatvaṃ ca śarīrasya tadā jāyeta niścitam |

yogāvighnakarāhāraṃ varjayedyogavittamaḥ ||

lavaṇaṃ sarṣapaṃ cāmlamuṣṇaṃ rūkṣaṃ ca tīkṣṇakam |

śākajātaṃ rāmaṭhādi vahni strīpathasevanam ||

prātaḥsnānopavāsādikāyakleśāṃśca varjayet |

abhyāsakāle prathamaṃ śastaṃ kṣīrājyabhojanam ||

godhūmamudgaśālyannaṃ yogavṛddhikaraṃ viduḥ |

tataḥ paraṃ yatheṣṭaṃ tu śaktaḥ syādvāyudhāraṇe ||

یوگی کے بدن میں یہ نشانیاں ظاہر ہوتی ہیں؛ میں انہیں پوری طرح بیان کرتا ہوں: جسم کی سبکی، باطنی درخشانی، اور معدے کی آگ (جٹھراگنی) کا بڑھ جانا۔ پھر جسم کا دبلا پن بھی یقینی طور پر پیدا ہوتا ہے۔ یوگ کا کامل واقف اُن غذاؤں سے پرہیز کرے جو یوگ میں رکاوٹ ڈالیں: نمک، رائی/سرسوں، ترش چیزیں، بہت تیز و گرم (مرچ مصالحہ)، خشک اور چبھتی/مُہیّج غذا؛ ساگ پات اور رامٹھا وغیرہ؛ حد سے زیادہ حرارت/آگ کا سامنا، عورتوں سے صحبت/مباشرت، اور راہ کی کثرتِ سفر۔ نیز جسمانی ریاضتیں جیسے صبح سویرے غسل اور روزہ وغیرہ کی سختیاں بھی ترک کرے۔ ابتدا میں مشق کے وقت دودھ اور گھی کا کھانا مناسب ہے۔ گندم، مونگ اور چاول یوگ کی افزائش کرنے والے مانے گئے ہیں۔ اس کے بعد اپنی خواہش کے مطابق؛ تب وہ پران (سانس) کو روکنے کی قدرت پاتا ہے۔

In the yogin’s body these (signs) arise; I shall state them without remainder: lightness of the body, radiance, and increase of the gastric fire. And leanness of the body then certainly arises. The best knower of yoga should avoid food that causes obstacles to yoga: salt, mustard, sour (foods), hot (pungent) items, dry items, and sharp/irritant (foods); leafy vegetables, (items like) rāmaṭha and the like; fire (i.e., excessive heat/exposure), intercourse/association with women, and travel on the road. One should also avoid bodily mortifications such as early-morning bathing and fasting. At the beginning of practice, milk and ghee are recommended as food. Wheat, mung-beans, and rice are known to promote the growth of yoga. Thereafter, as one wishes; one becomes capable of retention of the breath.

Sādhana (discipline) supporting prāṇa-nirodha and eventual mokṣa; purification of the body-mind instrument (antaḥkaraṇa-śuddhi)Krishna YajurvedaChandas: Mixed/Anuṣṭubh-like śloka (post-Vedic metrical verse)