Brahmavidya
श्रुत्या यदुक्तं परमार्थमेव तत्संशयो नात्र ततः समस्तम् । श्रुत्या विरोधे न भवेत्प्रमाणं भवेदनर्थाय विना प्रमाणम् ॥३२॥
श्रुत्या यत् उक्तम् परमार्थम् एव तत् संशयः न अत्र ततः समस्तम् । श्रुत्या विरोधे न भवेत् प्रमाणम् भवेत् अनर्थाय विना प्रमाणम् ।
śrutyā yad uktaṃ paramārtham eva tat saṃśayo nātra tataḥ samastam | śrutyā virodhe na bhavet pramāṇaṃ bhaved anarthāya vinā pramāṇam ||32||
جو کچھ شروتی نے کہا ہے وہی پرمارتھ، یعنی اعلیٰ ترین سچ ہے؛ اس میں کوئی شک نہیں—اس لیے اسے پورے طور پر قبول کرو۔ شروتی کے خلاف کوئی پرمان (درست ذریعۂ معرفت) نہیں رہتا؛ اور پرمان کے بغیر انجام خطا و بدبختی ہے۔
What is stated by the Śruti is indeed the highest truth; there is no doubt about that—therefore (accept) it wholly. In contradiction to the Śruti, there would be no valid means of knowledge; without a means of knowledge, it would lead to misfortune (error).