Previous Verse
Next Verse

Shloka 14

चन्द्रप्रकाशे लङ्कानिरीक्षणम्

Moonlit Survey of Lanka and the Unfound Sita

महागजैश्चापि तथा नदद्भि: सुपूजितैश्चापि तथा सुसद्भिः।रराज वीरैश्च विनिःश्वसद्भिः ह्रदो भुजङ्गैरिव निःश्वसद्भिः।।5.5.14।।

mahāgajaiś cāpi tathā nadadbhiḥ supūjitaiś cāpi tathā susadbhiḥ |rarāja vīraiś ca viniḥśvasadbhiḥ hrado bhujaṅgair iva niḥśvasadbhiḥ ||5.5.14||

وہ جگہ عظیم ہاتھیوں کی گرج سے، عزت یافتہ اور خوش نشست امیروں سے، اور سخت سانس لیتے سورماؤں سے جگمگا رہی تھی—گویا کوئی جھیل ہو جو اندر سانپوں کے پھنکارنے سے چمک اٹھے۔

महागजैःby/with great elephants
महागजैः:
करण (Instrument/Association)
TypeNoun
Rootमहागज (प्रातिपदिक) = महा + गज
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः (करण), बहुवचनम्; (masculine, instrumental case, plural)
and
:
समुच्चय (Coordinator)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
अपिalso
अपि:
निपात (Particle/Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपातः (particle), अर्थः—'also/even'
तथाlikewise/so
तथा:
क्रियाविशेषण (Adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्ययम् (adverb)
नदद्भिःtrumpeting/roaring
नदद्भिः:
विशेषणम् (Qualifier of महागजैः)
TypeAdjective
Rootनद् (धातु) → नदत् (कृदन्त, शतृ-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; वर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः (present active participle); (masculine instrumental plural, 'trumpeting/roaring')
सुपूजितैःby/with the well-honoured (ones)
सुपूजितैः:
करण (Instrument/Association)
TypeAdjective
Rootसु + पूजित (कृदन्त/प्रातिपदिक) < पूज् (धातु) + क्त
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; क्त-प्रत्ययान्तः भूतकर्मणि (past passive participle); (masculine instrumental plural)
and
:
समुच्चय (Coordinator)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
अपिalso
अपि:
निपात (Particle/Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपातः (particle), अर्थः—'also/even'
तथाlikewise
तथा:
क्रियाविशेषण (Adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्ययम् (adverb)
सुसद्भिःby/with the good/worthy men
सुसद्भिः:
करण (Instrument/Association)
TypeNoun
Rootसु + सत् (कृदन्त) < अस् (धातु) → सत् (शतृ/वर्तमान कृदन्त)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; 'सत्' = सज्जन/भद्र (good men), उपसर्ग 'सु' (well); (masculine instrumental plural)
रराजshone/was resplendent
रराज:
क्रिया (Main verb)
TypeVerb
Rootराज् (धातु) (दीप्तौ) → रराज (लिट्)
Formलिट्-लकारः (परोक्शभूत/Perfect), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्; (3rd person singular perfect)
वीरैःby/with heroes
वीरैः:
करण (Instrument/Association)
TypeNoun
Rootवीर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; (masculine instrumental plural)
and
:
समुच्चय (Coordinator)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
विनिःश्वसद्भिःbreathing heavily
विनिःश्वसद्भिः:
विशेषणम् (Qualifier of वीरैः)
TypeAdjective
Rootवि + नि + श्वस् (धातु) → श्वसत् (कृदन्त, शतृ-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; वर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः; उपसर्गौ—वि, नि; (masculine instrumental plural, 'breathing out heavily')
ह्रदःthe lake
ह्रदः:
कर्तृ (Subject)
TypeNoun
Rootह्रद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; (masculine nominative singular)
भुजङ्गैःby/with serpents
भुजङ्गैः:
करण (Instrument/Association)
TypeNoun
Rootभुजङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; (masculine instrumental plural)
इवlike/as if
इव:
उपमान (Simile-marker)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमानवाचक-अव्ययम् (comparative particle)
निःश्वसद्भिःhissing/breathing
निःश्वसद्भिः:
विशेषणम् (Qualifier of भुजङ्गैः)
TypeAdjective
Rootनि + श्वस् (धातु) → श्वसत् (कृदन्त, शतृ-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; वर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः; उपसर्गः—नि; (masculine instrumental plural, 'hissing/breathing')

There were huge elephants trumpeting, respected people, warriors sighing for the lack of enemies (to vanquish). It had a lake infested with hissing snakes.

H
Hanumān
L
Laṅkā
E
Elephants
W
Warriors (rākṣasa vīras)

FAQs

Power and grandeur can coexist with inner danger; dharma demands that strength be guided by righteousness, otherwise it becomes like a beautiful lake made perilous by serpents.

Hanumān notes the intimidating magnificence of Laṅkā—its military and royal presence—while assessing risks.

Prudence and situational awareness: Hanumān recognizes both splendor and threat.