Shloka 17

अहं विनिकृतो भ्रात्रा चराम्येष भयार्दितः।ऋष्यमूकं गिरिवरं हृतभार्यस्सुदुःखितः।।

ahaṃ vinikṛto bhrātrā carāmy eṣa bhayārditaḥ | ṛṣyamūkaṃ girivaraṃ hṛta-bhāryaḥ suduḥkhitaḥ ||

میں اپنے بھائی کے ہاتھوں دھوکا کھا کر، خوف سے ستایا ہوا یہاں بھٹکتا پھرتا ہوں—اسی عظیم رِشیَمُوک پہاڑ پر—میری بیوی چھین لی گئی ہے اور میں سخت غم میں ڈوبا ہوں۔

सःthat (same)
सः:
Karta (कर्ता/Apposition)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम
अहम्I
अहम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, प्रथमा, एकवचन
त्रस्तःterrified
त्रस्तः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootत्रस् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्यय; अर्थ: 'terrified'
भयेin fear
भये:
Adhikaraṇa (अधिकरण/State-context)
TypeNoun
Rootभय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
मग्नःsunk/stricken
मग्नः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootमग्न (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (immersed/stricken)
वसामिI dwell/live
वसामि:
Kriyā (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootवस् (धातु)
Formलट् (Present), उत्तमपुरुष (1st), एकवचन; परस्मैपद
उद्भ्रान्तचेतनःbewildered in mind
उद्भ्रान्तचेतनः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootउद्-भ्रान्त-चेतन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहि: उद्भ्रान्ता चेतना यस्य (one whose mind is bewildered)
वालिनाby Vali
वालिना:
Karaṇa (करण/Agent in passive sense)
TypeNoun
Rootवालिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
निकृतःdeceived
निकृतः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootनि-कृ (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्यय; अर्थ: 'deceived/wronged'
भ्रात्राby (my) brother
भ्रात्रा:
Karaṇa (करण/Agent in passive sense)
TypeNoun
Rootभ्रातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
कृतवैरःhaving enmity
कृतवैरः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootकृत-वैर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहि: कृतं वैरं यस्य (one who has formed enmity)
and
:
Samuccaya (समुच्चय/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (and)
राघवO Raghava
राघव:
Sambodhana (सम्बोधन/Address)
TypeNoun
Rootराघव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन

'I am sadly roaming here in the great Rishyamuka mountain, my wife stolen, offended by my brother and frightened.

S
Sugrīva
B
brother (Vālin implied)

FAQs

Satya in seeking justice: Sugrīva states his suffering plainly, grounding his plea in truth and in the moral wrong of betrayal and abduction.

Sugrīva explains to Rāma why he is living in fear on Ṛśyamūka: he has been wronged by his brother and separated from his wife.

Candor and vulnerability: Sugrīva openly acknowledges fear and grief while seeking rightful support.