Previous Verse
Next Verse

Shloka 15

मैत्रीप्रतिज्ञा-वैरकारणप्रश्नः

Friendship Vow and Inquiry into the Cause of Enmity

सुखोपविष्टं रामं तु प्रसन्नमुदधिं यथा।फलपुष्पसमाकीर्णे तस्मिन् गिरिवरोत्तमे।।ततः प्रहृष्टस्सुग्रीवश्लक्ष्णं मधुरया गिरा।उवाच प्रणयाद्रामं हर्षव्याकुलिताक्षरम्।।

sukhopaviṣṭaṃ rāmaṃ tu prasannam udadhiṃ yathā | phala-puṣpa-samākīrṇe tasmin girivarottame ||

پھلوں اور پھولوں سے بھری اس بہترین پہاڑی پر رام جی نہایت آسودگی سے بیٹھے تھے، اور ان کا چہرہ پرسکون سمندر کی مانند شانت تھا۔

सुखोपविष्टम्comfortably seated
सुखोपविष्टम्:
Karma (कर्म/Object-qualifier)
TypeAdjective
Rootसुख-उपविष्ट (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; अव्ययीभाव: सुखम् (अव्ययवत्) + उपविष्ट (seated comfortably)
रामम्Rama
रामम्:
Karma (कर्म/Object of speech)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/अन्वय (but/indeed)
प्रसन्नम्serene
प्रसन्नम्:
Karma (कर्म/Object-qualifier)
TypeAdjective
Rootप्रसन्न (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण
उदधिम्ocean
उदधिम्:
Upamāna (उपमान/Standard of comparison)
TypeNoun
Rootउदधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
यथाlike
यथा:
Upamā (उपमा/Comparison marker)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमावाचक (comparative particle: 'like/as')
फलपुष्पसमाकीर्णेin (a place) strewn with fruits and flowers
फलपुष्पसमाकीर्णे:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeAdjective
Rootफल-पुष्प-समाकीर्ण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; तत्पुरुष: फलपुष्पैः समाकीर्ण (strewn with fruits and flowers)
तस्मिन्in that
तस्मिन्:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; सर्वनाम
गिरिवरोत्तमेon the best mountain
गिरिवरोत्तमे:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootगिरि-वर-उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; तत्पुरुष (श्रृङ्खला): गिरिणां वरः, तेषां उत्तमः (best of excellent mountains)
ततःthen
ततः:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Time-context)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रमवाचक (then)
प्रहृष्टःdelighted
प्रहृष्टः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier of subject)
TypeAdjective
Rootप्र-हृष् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि/कर्तरि कृदन्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अर्थ: 'delighted'
सुग्रीवःSugriva
सुग्रीवः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootसुग्रीव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
श्लक्ष्णम्softly
श्लक्ष्णम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण/Adverbial)
TypeAdjective
Rootश्लक्ष्ण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; क्रियाविशेषणवत् (adverbially: softly)
मधुरयाwith sweet
मधुरया:
Karaṇa (करण/Instrument)
TypeAdjective
Rootमधुर (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; विशेषण (qualifying girā)
गिराspeech/words
गिरा:
Karaṇa (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootगिर्/गीर् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
प्रणयात्out of affection
प्रणयात्:
Hetu (हेतु/Cause)
TypeNoun
Rootप्रणय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; हेत्वर्थे (ablative of cause: 'out of affection')
रामम्to Rama
रामम्:
Sampradāna (सम्प्रदान/Recipient)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
हर्षव्याकुलिताक्षरम्with words faltering from joy
हर्षव्याकुलिताक्षरम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण/Modifier of speech)
TypeAdjective
Rootहर्ष-व्याकुलित-अक्षर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुष: हर्षेण व्याकुलितानि अक्षराणि यस्य (words/syllables confused by joy)

Now Rama, seated comfortably on the best of mountains overgrown with trees full of flowers and fruits, appeared tranguil like an ocean. Extremely delighted and excited, Sugriva spoke to Rama words that got mixed up with softness and sweetness out of love:

R
Rāma
M
mountain (girivara)
O
ocean (udadhi)
F
fruits (phala)
F
flowers (puṣpa)

FAQs

Inner steadiness (dhairya) as the basis of righteous action: Rāma’s calm suggests that Dharma is upheld through composure rather than agitation.

The scene settles into a formal meeting: Rāma is comfortably seated in a beautiful mountain setting, ready to hear Sugrīva.

Rāma’s serenity and self-mastery, fitting for a protector who must judge and act fairly.