Previous Verse
Next Verse

Shloka 31

दक्षिणदिशि सीतान्वेषण-आदेशः

Commissioning the Southern Search for Sītā

तस्यैकं काञ्चनं शृङ्गं सेवतेऽयं दिवाकरः।।4.41.30।।श्वेतं राजतमेकं च सेवतेऽयं निशाकरः।न तं कृतघ्नाः पश्यन्ति न नृशंसा न नास्तिकाः।।4.41.31।।

śvetaṃ rājatam ekaṃ ca sevate 'yaṃ niśākaraḥ |

na taṃ kṛtaghnāḥ paśyanti na nṛśaṃsā na nāstikāḥ || 4.41.31 ||

اور ایک دوسری چوٹی—سفید اور چاندی جیسی—پر نشاکر، یعنی چاند دیوتا، تشریف لاتے ہیں۔ مگر ناشکرے، سنگ دل اور بے دین لوگ اس دیدار سے محروم رہتے ہیں۔

प्रणम्यhaving bowed
प्रणम्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + नम् (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund), ‘having bowed’
शिरसाwith (their) head
शिरसा:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootशिरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), एकवचन
शैलम्mountain
शैलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशैल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
तम्that
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
विमार्गतsearch (you all)
विमार्गत:
Vidhi (विधि) / Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि + मार्ग् (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद (आज्ञार्थ)
वानराःO monkeys
वानराः:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootवानर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; संबोधनार्थे प्रयोगः (addressed)
तम्that (mountain)
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अतिक्रम्यhaving crossed
अतिक्रम्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootअति + क्रम् (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund)
दुर्धर्षःunassailable
दुर्धर्षः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुर्धर्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतः-विशेषण
सूर्यवान्sunny, having the sun (as attribute)
सूर्यवान्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसूर्यवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; मतुप्-प्रत्ययान्त/वत्-प्रत्ययान्त (possessive)
नामnamed
नाम:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootनाम (अव्यय)
Formअव्यय, नामनिर्देशक
पर्वतःmountain
पर्वतः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootपर्वत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अध्वनाby a route/journey
अध्वना:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootअध्वन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
दुर्विगाहेनhard to traverse
दुर्विगाहेन:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुर्विगाह (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; अध्वन्-विशेषण
योजनानिyojanas
योजनानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयोजन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative; extent), बहुवचन
चतुर्दशfourteen
चतुर्दश:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर्दश (संख्याशब्द/प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत् संख्याशब्दः; योजनानि-विशेषण; द्विगु-भावः (fourteen)

'The Sun resorts to its golden peak. The Moon rests over its silver peak. Neither the ungrateful, nor the mean nor the unbelievers can behold this (phenomenon).

M
Moon (Niśākara)

FAQs

The verse links moral character with spiritual perception: gratitude, compassion, and faith align one with dharma, while ingratitude, cruelty, and denial obstruct one’s ability to recognize what is sacred and true.

While outlining the southern route, Sugrīva describes a wondrous mountain-phenomenon and adds a moral observation about who can truly behold it.

Kṛtajñatā (gratitude) as a defining virtue: the grateful are implicitly qualified for higher vision and worthy participation in righteous tasks.