Shloka 12

शैलराजो महारण्ये तपस्विशरणं परम्।शङ्करश्वशुरो नाम्ना हिमवानिति विश्रुतः4.11.12।।गुहाप्रस्रवणोपेतो बहुकन्दरनिर्दरः।स समर्थस्तव प्रीतिमतुलां कर्तुमाहवे4.11.13।।

śailarājo mahāraṇye tapasviśaraṇaṃ param | śaṅkaraśvaśuro nāmnā himavān iti viśrutaḥ ||

اس وسیع بیابان میں ہِماوان کھڑا ہے—تپسویوں کا اعلیٰ ترین آشرے—جو شیل راج، یعنی پہاڑوں کا بادشاہ، کے نام سے مشہور ہے اور شَنکر (شیو) کے سسر کے طور پر بھی معروف ہے۔

शैलराजःthe king of mountains
शैलराजः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootशैल (प्रातिपदिक) + राज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: 'शैलानां राजा' (king of mountains)
महारण्येin the great forest
महारण्ये:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + अरण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; कर्मधारय: 'महत् अरण्यम्'
तपस्विशरणम्abode of ascetics
तपस्विशरणम्:
Visheshya (विशेष्य; predicate/apposition)
TypeNoun
Rootतपस्विन् (प्रातिपदिक) + शरण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: 'तपस्विनां शरणम्' (abode of ascetics)
परम्supreme
परम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; तपस्विशरणम् इत्यस्य विशेषण
शङ्करश्वशुरःŚaṅkara's father-in-law
शङ्करश्वशुरः:
Visheshya (विशेष्य; apposition)
TypeNoun
Rootशङ्कर (प्रातिपदिक) + श्वशुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: 'शङ्करस्य श्वशुरः' (father-in-law of Śaṅkara)
नाम्नाby name
नाम्ना:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootनामन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; साधन/रीतिवाचक
हिमवान्Himavān (Himalaya)
हिमवान्:
Samjna (संज्ञा)
TypeNoun
Rootहिमवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
इतिthus
इति:
Vakyartha-bodhaka (वाक्यार्थबोधक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरणसूचक अव्यय (quotative)
विश्रुतःwell-known
विश्रुतः:
Karta (कर्ता; state)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (Past Passive Participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; शैलराजः इत्यस्य विशेषण
गुहाप्रस्रवणोपेतःendowed with caves and springs
गुहाप्रस्रवणोपेतः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootगुहा (प्रातिपदिक) + प्रस्रवण (प्रातिपदिक) + उपेत (कृदन्त-प्रातिपदिक from इ)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तृतीया/षष्ठी-तत्पुरुषार्थे: 'गुहाभिः प्रस्रवणैः उपेतः' (endowed with caves and waterfalls/springs)
बहुकन्दरनिर्दरःwith many caves and caverns
बहुकन्दरनिर्दरः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootबहु (प्रातिपदिक) + कन्दर (प्रातिपदिक) + निर्दर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारय: 'बहवः कन्दराः निर्दराश्च यस्य' (having many caves and ravines)
सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
समर्थःcapable
समर्थः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसमर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सः इत्यस्य विशेषण
तवyour
तव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी, एकवचन
प्रीतिम्pleasure, satisfaction
प्रीतिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootप्रीति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अतुलाम्incomparable
अतुलाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअतुल (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; प्रीतिम् इत्यस्य विशेषण
कर्तुम्to do, to make
कर्तुम्:
Prayojana (प्रयोजन)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (Infinitive)
आहवेin battle
आहवे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootआहव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन

'Himavan, the supreme abode of ascetics is the father-in-law of Lord Siva. He is well-known as king of mountains, who has, waterfalls, caves, caverns and greatforests.He is competent to match your incomparable love for war.

H
Himavān
Ś
Śaṅkara (Śiva)

FAQs

The verse upholds reverence for tapas (ascetic discipline) and sacred spaces: Himavān is characterized as a supreme refuge for ascetics, implying that places protecting spiritual practice deserve restraint and respect.

The narrative introduces Himavān (the Himalayan mountain) as a famed and sanctified locus, setting the stage for Dundubhi’s later intrusion and challenge.

The implied virtue is protection of ascetic life (tapas-saṃrakṣaṇa): the mountain is defined by sheltering sages, a dharmic function that will guide Himavān’s stance toward violence.