Previous Verse
Next Verse

Shloka 17

अर्जुन–युधिष्ठिर–विदुर संवादः

Arjuna and Yudhiṣṭhira instruct Vidura on honoring Dhṛtarāṣṭra

त्वगस्थिभूत: परिशुष्कमांसो जटाजिनी वल्कलसंवृताडु: । स पार्थिवस्तत्र तपश्चचार महर्षिवत्तीव्रमपेतमोह:,राजा धृतराष्ट्रके शरीरका मांस सूख गया। वे अस्थिचर्मावशिष्ट होकर मस्तकपर जटा और शरीरपर मृगछाला एवं वल्कल धारण किये महर्षियोंकी भाँति तीव्र तपस्यामें प्रवृत्त हो गये। उनके चित्तका सम्पूर्ण मोह दूर हो गया था

tvag-asthi-bhūtaḥ pariśuṣka-māṁso jaṭājinī valkala-saṁvṛtāṅgaḥ | sa pārthivas tatra tapaś cacāra maharṣi-vat tīvrām apeta-mohaḥ ||

وَیشَمپایَن نے کہا—بادشاہ دھرتراشٹر کا گوشت سوکھ چکا تھا؛ وہ گویا صرف چمڑی اور ہڈی رہ گیا تھا۔ سر پر جٹائیں اور بدن پر ہرن کی کھال اور چھال کے لباس اوڑھ کر وہ فرمانروا وہاں مہارشی کی مانند سخت ریاضت میں لگ گیا؛ اس کا وہم و فریب بالکل دور ہو چکا تھا۔

{'tvak''skin', 'asthi': 'bone', 'bhūtaḥ': 'become
{'tvak':
having become', 'pariśuṣka''completely dried up, emaciated', 'māṁsa': 'flesh', 'jaṭā': 'matted hair, ascetic locks', 'ajinī (ajina)': 'deerskin garment', 'valkala': 'bark-cloth, garment made of tree-bark', 'saṁvṛta-aṅgaḥ': 'with limbs/body covered', 'pārthivaḥ': 'king, ruler', 'tatra': 'there (in that place/forest hermitage setting)', 'tapas': 'austerity, ascetic discipline', 'cacāra': 'practised, undertook, engaged in', 'maharṣi-vat': 'like a great seer', 'tīvrām': 'intense, severe', 'apeta-mohaḥ': 'one whose delusion has departed
having become', 'pariśuṣka':

वैशम्पायन उवाच

V
Vaiśampāyana
D
Dhṛtarāṣṭra
K
king (pārthiva)
J
jaṭā (matted locks)
A
ajina (deerskin)
V
valkala (bark-garment)
T
tapas (austerity)