Viśukra–Viṣaṅga-vadha (The Slaying of Viśukra and Viṣaṅga) — Lalitopākhyāna
पुनः पुनः प्रविलपन्कुटिलाक्षेण भूरिशः / आश्वास्यामानः शोकेन युक्तः कोपमवाप सः
punaḥ punaḥ pravilapankuṭilākṣeṇa bhūriśaḥ / āśvāsyāmānaḥ śokena yuktaḥ kopamavāpa saḥ
وہ کج نگاہی کے ساتھ بار بار بہت روتا پیٹتا رہا؛ دلاسا دیے جانے پر بھی غم میں ڈوبا رہا اور آخرکار اسے غصہ آ گیا۔