Previous Verse
Next Verse

Shloka 9

Nārada Explains the Allegory of King Purañjana

Deha–Indriya–Manaḥ Mapping and the Remedy of Bhakti

अक्षिणी नासिके आस्यमिति पञ्चपुर: कृता: । दक्षिणा दक्षिण: कर्ण उत्तरा चोत्तर: स्मृत: । पश्चिमे इत्यधोद्वारौ गुदं शिश्नमिहोच्यते ॥ ९ ॥

akṣiṇī nāsike āsyam iti pañca puraḥ kṛtāḥ dakṣiṇā dakṣiṇaḥ karṇa uttarā cottaraḥ smṛtaḥ paścime ity adho dvārau gudaṁ śiśnam ihocyate

دو آنکھیں، دو نتھنے اور منہ—یہ پانچ دروازے سامنے ہیں۔ دایاں کان جنوبی دروازہ اور بایاں کان شمالی دروازہ مانا گیا ہے۔ مغرب کی سمت نیچے کے دو دروازے مقعد اور عضوِ تناسل کہلاتے ہیں۔

अक्षिणीtwo eyes
अक्षिणी:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअक्षि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन
नासिकेtwo nostrils
नासिके:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootनासिका (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन
आस्यम्mouth
आस्यम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootआस्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/Marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्तिसूचक अव्यय
पञ्चfive
पञ्च:
Visheshana (विशेषण/Quantifier)
TypeIndeclinable
Rootपञ्चन् (संख्या-अव्ययवत्)
Formसंख्यावाचक अव्यय (numeral)
पुरःcities/forts (here: gates/ports)
पुरः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootपुर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; ‘पुराणि/पुरः’ वैदिक/काव्य-प्रयोग
कृताःare made/constructed
कृताः:
Kriya (क्रिया/Predicate as participle)
TypeAdjective
Rootकृ (धातु) → कृत (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; भूतकर्मणि कृदन्त (PPP) ‘made/constructed’
दक्षिणाright (feminine)
दक्षिणा:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदक्षिणा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘नासिका’/‘अक्षि’ इत्यादि द्वार-नाम्नां विशेषण (right-side)
दक्षिणःright (masculine)
दक्षिणः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘कर्णः’ इत्यस्य विशेषण
कर्णःear
कर्णः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootकर्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उत्तराleft/northern (feminine)
उत्तरा:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (left/northern)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय
उत्तरःleft/northern (masculine)
उत्तरः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘कर्णः’ इत्यस्य विशेषण
स्मृतःis said/considered
स्मृतः:
Kriya (क्रिया/Predicate)
TypeVerb
Rootस्मृ (धातु) → स्मृत (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; भूतकर्मणि कृदन्त (PPP) ‘is called/remembered’ (passive sense)
पश्चिमेin the west/behind
पश्चिमे:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeAdjective
Rootपश्चिम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/स्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; दिशावाचक (in the west/at the back)
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/Marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formसमाप्तिसूचक अव्यय
अधः-द्वारौthe two lower doors
अधः-द्वारौ:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअधः (अव्यय) + द्वार (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन; अव्ययीभाव: अधः स्थितौ द्वारौ
गुदम्anus
गुदम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootगुद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; नामनिर्देश (as one of the doors)
शिश्नम्penis
शिश्नम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootशिश्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; नामनिर्देश
इहhere
इह:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootइह (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय (adverb: here)
उच्यतेis called
उच्यते:
Kriya (क्रिया/Predicate)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलट् (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि प्रयोग (passive): ‘is called’

Of all sides, the eastern is considered most important, primarily because the sun rises from that direction. The gates on the eastern side — the eyes, nose and mouth — are thus very important gates in the body.

K
King Purañjana

FAQs

This verse maps the body to ‘cities’ and ‘gates’—eyes, nostrils, mouth, ears, anus, and genitals—showing how the jīva interacts with the world through sense-openings and becomes conditioned by them.

Because the Purañjana narrative is an allegory: the ‘city’ represents the body, and listing its gates clarifies how the living being enters experience through the senses and thus becomes bound to material life.

Treat sense-gates as points of discipline: regulate what you see, hear, speak, and indulge in, and redirect them toward bhakti—hearing and chanting about Bhagavān—to reduce distraction and strengthen inner purity.