जातव्यसनप्रकृतिरन्ध्रमुपस्थितानर्थं वा ज्यायांसं हीनो दुर्गमित्रप्रतिष्टब्धो वा ह्रस्वमध्वानं यातुकामः शत्रुमयुद्धमेकान्तसिद्धिं वा लाभमादातुकामो बलसमाद्द् हीनेन लाभेन पणेत ॥ कZ_०७.७.११ ॥
jātavyasanaprakṛtir andhram upasthitānarthaṃ vā jyāyāṃsaṃ hīno durgamitrapratiṣṭabdho vā hrasvam adhvānaṃ yātukāmaḥ śatrum ayuddham ekāntasiddhiṃ vā lābham ādātukāmo balasamād hīnena lābhena paṇeta
اگر کوئی فطرتاً مصیبت زدہ ہو، اس کی کوئی کمزوری کھلی ہو، قریب الوقوع آفت سامنے ہو، وہ کسی زیادہ طاقتور کے مقابلے میں کمزور ہو، قلعے یا دشمن کے حلیف کے باعث گھِرا/روکا گیا ہو، جلد نکلنے کے لیے مختصر راستہ چاہتا ہو، یا بغیر جنگ کے یا یقینی کامیابی کے ساتھ فائدہ لینا چاہتا ہو—تو، قوتیں برابر ہونے پر بھی، کم تر فائدے پر سودے بازی کرنی چاہیے۔
Because contextual constraints (vulnerability, looming danger, encirclement, urgency, or desire for certainty) can make war-costs and downside risk outweigh the marginal benefit of holding out.