Previous Sutra
Next Sutra

Sutra 2

पञ्चविंशतिपणावरेषु कुक्कुटनकुलमार्जारश्वसूकरस्तेयेषु हिंसायां वा चतुष्पञ्चाशत्पणो दण्डः नासाग्रच्छेदनं वा चण्डालारण्यचराणामर्धदण्डाः ॥ कZ_०४.१०.०२ ॥

pañcaviṃśatipaṇāvareṣu kukkuṭanakulamārjāraśvasūkarasteyeṣu hiṃsāyāṃ vā catuṣpañcāśatpaṇo daṇḍaḥ nāsāgracchedanaṃ vā caṇḍālāraṇyacarāṇām ardha-daṇḍāḥ

پچیس پَن سے کم قیمت کے مرغ، نیولا، بلی، گھوڑا یا سور کی چوری یا انہیں زخمی کرنے پر چون (54) پَن کا جرمانہ ہے؛ یا ناک کی نوک کاٹنے کی سزا بھی دی جا سکتی ہے۔ چنڈالوں اور جنگل میں رہنے والوں کے لیے سزا آدھی ہے۔

पञ्चविंशतिपणावरेषुin cases where (the value) is below twenty-five paṇas
पञ्चविंशतिपणावरेषु:
TypeNoun
Rootपञ्चविंशति + पण + अवर
Formसप्तमी-बहुवचन; पुंलिङ्ग; अधिकरणे (पञ्चविंशतिपण-अवर = ‘२५ पणों से कम’), समासः: पञ्चविंशति(संख्या) + पण(मुद्रा) + अवर(विशेषण)
कुक्कुटof a cock/hen (fowl)
कुक्कुट:
TypeNoun
Rootकुक्कुट
Formसप्तमी-बहुवचन (समाहार-द्वन्द्व-समुच्चय में); पुंलिङ्ग
नकुलof a mongoose
नकुल:
TypeNoun
Rootनकुल
Formसप्तमी-बहुवचन (समुच्चय); पुंलिङ्ग
मार्जारof a cat
मार्जार:
TypeNoun
Rootमार्जार
Formसप्तमी-बहुवचन (समुच्चय); पुंलिङ्ग
श्वof a dog
श्व:
TypeNoun
Rootश्वन्
Formसप्तमी-बहुवचन (समुच्चय); पुंलिङ्ग; प्रातिपदिक: श्वन्, रूप: श्वसु (सप्त.बहु.)
सूकरof a pig/boar
सूकर:
TypeNoun
Rootसूकर
Formसप्तमी-बहुवचन (समुच्चय); पुंलिङ्ग
स्तेयेषुin cases of theft
स्तेयेषु:
TypeNoun
Rootस्तेय
Formसप्तमी-बहुवचन; नपुंसकलिङ्ग; विषय/अधिकरणे (‘चौर्य-प्रकरणेषु’)
हिंसायाम्in (cases of) injury/violence
हिंसायाम्:
TypeNoun
Rootहिंसा
Formसप्तमी-एकवचन; स्त्रीलिङ्ग; विषय/अधिकरणे
वाor
वा:
TypeParticle
Rootवा
Formविकल्पार्थक-अव्यय
and
:
TypeParticle
Root
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
चतुष्पञ्चाशत्पणः(a fine of) fifty-four paṇas
चतुष्पञ्चाशत्पणः:
TypeNoun
Rootचतुःपञ्चाशत् + पण
Formप्रथमा-एकवचन; पुंलिङ्ग; विशेषण-समासः (चतुःपञ्चाशत् ‘५४’ + पण)
दण्डःthe penalty/fine
दण्डः:
TypeNoun
Rootदण्ड
Formप्रथमा-एकवचन; पुंलिङ्ग; विधेय
नासाग्रच्छेदनम्cutting off the tip of the nose
नासाग्रच्छेदनम्:
TypeNoun
Rootनासा + अग्र + छेदन
Formप्रथमा-एकवचन; नपुंसकलिङ्ग; नासा-अग्र-छेदन = नाक की नोक काटना
वाor
वा:
TypeParticle
Rootवा
Formविकल्पार्थक-अव्यय
चण्डालof caṇḍālas (outcaste community)
चण्डाल:
TypeNoun
Rootचण्डाल
Formषष्ठी-बहुवचन (समास-पूर्वपद); पुंलिङ्ग; ‘चण्डालानाम्’
अरण्यचराणाम्of forest-dwellers
अरण्यचराणाम्:
TypeNoun
Rootअरण्य + चर
Formषष्ठी-बहुवचन; पुंलिङ्ग; अरण्यचर = वन में रहने/भ्रमण करने वाले
अर्धदण्डाः(they are liable to) half the penalty
अर्धदण्डाः:
TypeNoun
Rootअर्ध + दण्ड
Formप्रथमा-बहुवचन; पुंलिङ्ग; विधेय-विशेषण (‘आधे दण्ड वाले/आधा दण्ड’)
K
kukkuṭa (fowl)
N
nakula (mongoose)
M
mārjāra (cat)
A
aśva (horse)
S
sūkara (pig)
C
caṇḍāla
A
araṇyacara (forest-dweller)

FAQs

Kauṭilya uses valuation thresholds and standardized tariff fines, treating theft and injury under the same enforcement schedule to simplify adjudication and deter violence during theft.

It provides the state a scalable deterrent: monetary recovery where feasible, and a visible stigma-based punishment where fines may not be collectible or where exemplary deterrence is desired.