Previous Verse
Next Verse

Shloka 28

दुर्वासाशापः, क्षीरसागरमन्थनम्, श्रीः (लक्ष्मी) उद्भवः तथा श्रीस्तुतिः

निःसत्त्वाः सकला लोका लोभाद्युपहतेन्द्रियाः स्वल्पे ऽपि हि बभूवुस् ते साभिलाषा द्विजोत्तम

niḥsattvāḥ sakalā lokā lobhādyupahatendriyāḥ svalpe 'pi hi babhūvus te sābhilāṣā dvijottama

สรรพโลกไร้สัทตวะ ความโลภและกิเลสอื่น ๆ ทำให้ประสาทสัมผัสบอบช้ำ โอ้ผู้ประเสริฐในหมู่ทวิช แม้เพียงผลประโยชน์เล็กน้อยก็ทำให้เขาเต็มไปด้วยความอยาก

निःसत्त्वाःdevoid of sattva
निःसत्त्वाः:
Karta (कर्ता/विषय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिः (उपसर्ग/निपात) + सत्त्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषण (without goodness/essence)
सकलाःall
सकलाः:
Karta (कर्ता/विषय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसकल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषण
लोकाःworlds/people
लोकाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन
लोभादिby greed and the like
लोभादि:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootलोभ (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (लोभादयः); पुंलिङ्ग; तृतीया (3rd), एकवचन (समासान्त-प्रातिपदिकस्य तृतीया)
उपहतafflicted
उपहत:
Karta (कर्ता/विषय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootहन् (धातु) उपसर्ग-उप + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषण (afflicted)
इन्द्रियाःsenses
इन्द्रियाः:
Karta (कर्ता/विषय)
TypeNoun
Rootइन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन
स्वल्पेin something small
स्वल्पे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootस्वल्प (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी (7th), एकवचन; विशेषण (in a small matter)
अपिeven
अपि:
Sambandha (particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अप्यर्थ (even)
हिindeed
हि:
Sambandha (particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चय/हेतु (indeed/for)
बभूवुःbecame
बभूवुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु) + लिट्
Formलिट् (perfect); प्रथमपुरुष, बहुवचन
तेthey
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन
साभिलाषाःfull of desire
साभिलाषाः:
Karta (कर्ता/विषय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootस (उपसर्गार्थक-प्रातिपदिक) + अभिलाष (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि (अभिलाषेण सहिताः); पुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषण
द्विजोत्तमO best of the twice-born
द्विजोत्तम:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (द्विजः उत्तमः); पुंलिङ्ग; सम्बोधन (8th), एकवचन

Sage Parāśara (teaching Maitreya)

P
Parāśara
M
Maitreya
D
Dvija (Brahmin)

FAQs

This verse treats greed and allied passions as forces that damage the senses and erase sattva, marking the moral and psychological decline characteristic of later yugas (especially Kali).

Parāśara traces disorder to a loss of sattva and to senses overwhelmed by passions, so that even trivial objects become triggers for intense craving and conflict.

By highlighting yuga-based degeneration, the narrative implicitly points to Vishnu as the sustaining Supreme Reality who restores dharma when beings fall under greed and desire.