Previous Verse
Next Verse

Shloka 74

प्रह्लादचरितम् (हिरण्यकशिपोः स्वर्गापहरणं, प्रह्लादस्य विष्णुभक्तिः, उपदेशः)

एवं दुराशयाक्षिप्तमानसः पुरुषः सदा श्रेयसो ऽभिमुखं याति न कदाचित् पिपासितः

evaṃ durāśayākṣiptamānasaḥ puruṣaḥ sadā śreyaso 'bhimukhaṃ yāti na kadācit pipāsitaḥ

ดังนี้ บุคคลผู้มีจิตถูกฉุดลากด้วยความหวังลวงอยู่เสมอ ย่อมไม่หันหน้าไปสู่ความดีสูงสุดเลย; ดุจผู้กระหายที่ไม่มุ่งไปหาสิ่งซึ่งดับกระหายได้

एवम्thus
एवम्:
Sambandha (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्यय (adverb), प्रकारवाचकः
दुराशयाक्षिप्तमानसःwhose mind is distracted by bad hopes
दुराशयाक्षिप्तमानसः:
Karta (Qualifier of subject/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुराशय + आक्षिप्त + मानस (प्रातिपदिक-समूह)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा (1st), एकवचनम्; विशेषणम् (पुरुषः-विशेषण); समासः: दुराशयेन आक्षिप्तं मानसं यस्य (instrumental tatpurusha / descriptive)
पुरुषःa person
पुरुषः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुरुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा (1st), एकवचनम्
सदाalways
सदा:
Sambandha (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formअव्यय (adverb), नित्यत्ववाचकः
श्रेयसःof the good (highest good)
श्रेयसः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootश्रेयस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, षष्ठी (6th), एकवचनम्
अभिमुखम्towards
अभिमुखम्:
Sambandha (Directional adverb/दिशा)
TypeIndeclinable
Rootअभिमुख (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-प्रयोगवत् क्रियाविशेषणम्; द्वितीया-एकवचन-रूपेण अव्ययवत् (towards)
यातिgoes
याति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलट् (present), प्रथमपुरुषः (3rd), एकवचनम्; परस्मैपदम्
not
:
Sambandha (Negation marker/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय
कदाचित्ever/at any time
कदाचित्:
Sambandha (Temporal adverb/काल)
TypeIndeclinable
Rootकदाचित् (अव्यय)
Formअव्यय (adverb), कालवाचकः (at any time/ever)
पिपासितःthirsty
पिपासितः:
Karta (Qualifier of subject/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootपिपासित (कृदन्त-प्रातिपदिक; √प्यास्/पिब्? actually denom. from पिपासा)
Formभूतकृदन्तवत् विशेषणम्, पुंलिङ्गः, प्रथमा (1st), एकवचनम्; पुरुष-विशेषण

Sage Parāśara (in instruction to Maitreya)

FAQs

This verse contrasts true welfare (śreyas) with the mind’s pursuit of vain hopes, teaching that liberation-oriented life begins when one turns away from unstable desires toward the highest aim.

Parāśara depicts durāśā as a force that “drags” the mind, preventing steady movement toward śreyas—implying that spiritual progress requires inner reorientation and restraint.

Even without naming Vishnu directly, the verse supports a Vaishnava framework where the Supreme Good ultimately culminates in turning toward Vishnu as the highest refuge and final fulfillment beyond worldly cravings.