Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 15

रजःसंशोधनं कृत्वा नरो रोगैः प्रमुच्यते । प्राप्नोति देहं हार्दं च सुरसद्मानुलेपनात्

rajaḥsaṃśodhanaṃ kṛtvā naro rogaiḥ pramucyate | prāpnoti dehaṃ hārdaṃ ca surasadmānulepanāt

เมื่อชำระฝุ่นธุลีและมลทินแล้ว บุรุษย่อมพ้นจากโรคภัย และด้วยการฉาบ/เจิมพระเทวสถาน (วัด) เขาย่อมได้กายอันงดงามเป็นที่รักด้วย

रजःसंशोधनम्purification/cleansing of dust/impurity
रजःसंशोधनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootरजः (प्रातिपदिक) + संशोधन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (रजसः संशोधनम्)
कृत्वाhaving done
कृत्वा:
Kriya (Gerundial action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (absolutive/gerund); पूर्वकालिक क्रिया
नरःa man/person
नरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
रोगैःfrom diseases
रोगैः:
Apadana (Separation/अपादान)
TypeNoun
Rootरोग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन
प्रमुच्यतेis freed/released
प्रमुच्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + मुच् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि प्रयोग (passive)
प्राप्नोतिattains
प्राप्नोति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + आप् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
देहम्a body
देहम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदेह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
हार्दम्beloved/pleasing (dear)
हार्दम्:
Karma (Object-qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootहार्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; विशेषणम् (देहम् इति विशेष्यस्य)
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
सुरसद्मानुलेपनात्from the anointing/plastering of the divine abode/temple
सुरसद्मानुलेपनात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootसुर (प्रातिपदिक) + सद्मन् (प्रातिपदिक) + अनुलेपन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषसमासः (सुरसद्मनः अनुलेपनम्)

Lomaharṣaṇa (Sūta) to the sages (deduced from Māheśvarakhaṇḍa context)

Type: kshetra

Scene: A devotee cleanses the temple precincts, sweeping away dust, then applies fresh sacred plaster/unguent to the shrine walls while the liṅga sanctum glows softly.

FAQs

Physical service to sacred space—cleaning and maintaining the temple—becomes a means of purification and well-being.

No named tīrtha; the teaching is general to Śiva’s temple as ‘sura-sadma’.

Rajaḥ-saṃśodhana (removing dust/cleaning) and anulepana (plastering/anointing the temple structure).