Previous Verse
Next Verse

Shloka 81

Paramātma-Svarūpa-Nirṇaya: Strī–Puṃ–Napuṃsaka-Vicāra

Inquiry into the Supreme Self and Gendered Forms

किंचित्कर्तृत्त्त्वहेतुस्स्यात्किंचित्तत्त्वैकसाधनम् । सा तु विद्या भवेद्रागो विषयेष्वनुरंजकः

kiṃcitkartṛtttvahetussyātkiṃcittattvaikasādhanam | sā tu vidyā bhavedrāgo viṣayeṣvanuraṃjakaḥ

ความรู้บางส่วนก่อให้เกิดความรู้สึกว่า ‘เราคือผู้กระทำ’ ส่วนความรู้บางส่วนเป็นหนทางเดียวสู่การประจักษ์ตัตตวะ นั่นแลเรียกว่า วิทยา; ส่วน ราคะ คือความยึดติดที่ทำให้ใจหลงใหลในอารมณ์ทั้งหลาย.

किंचित्some/partly
किंचित्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootकिंचित् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अनिश्चितपरिमाणवाचक (some)
कर्तृत्वहेतुःa cause of agency
कर्तृत्वहेतुः:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootकर्तृत्व-हेतु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (nom. sg.)
स्यात्would be/may be
स्यात्:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Root√अस् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative/विधिलिङ्), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
किंचित्some/partly
किंचित्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootकिंचित् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अनिश्चितपरिमाणवाचक
तत्त्वैकसाधनम्the sole means to (realize) tattva
तत्त्वैकसाधनम्:
कर्ता/विधेय (Predicate nominal)
TypeNoun
Rootतत्त्व-एक-साधन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘एकं साधनं तत्त्वस्य/तत्त्वानां’ इति
साshe/that (power)
सा:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम
तुbut/indeed
तु:
सम्बन्धसूचक (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/विशेषार्थक-निपात (but/indeed)
विद्याVidyā
विद्या:
विधेय (Predicate nominal)
TypeNoun
Rootविद्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
भवेत्would be/is said to be
भवेत्:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Root√भू (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
रागःRāga (attachment)
रागः:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootराग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
विषयेषुin objects (of sense)
विषयेषु:
अधिकरण (Adhikarana/अधिकरण)
TypeNoun
Rootविषय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), बहुवचन (loc. pl.)
अनुरंजकःthat which causes attraction/attachment
अनुरंजकः:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअनु-√रञ्ज् (धातु) + क (कृत्-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्तरि-ण्वुल्/क-प्रत्ययान्त कृतान्त (agentive), ‘अनुरञ्जयति’ इति

Lord Shiva (teaching in the Kailāsa-saṃhitā discourse)

Tattva Level: pasha

Shiva Form: Dakṣiṇāmūrti

Role: teaching

S
Shiva

FAQs

It distinguishes binding cognition that inflates “I am the doer” from liberating Vidyā that leads to tattva-realization; in Shaiva Siddhanta this supports turning from pāśa (bondage like rāga) toward Pati (Shiva) through true knowledge.

Linga/Saguna Shiva worship is meant to purify rāga and kartṛtva-bhāva; when devotion matures, it becomes Vidyā—an inward means to recognize Shiva as the inner Reality beyond mere object-oriented attachment.

Practice japa of the Panchākṣarī (Om Namaḥ Śivāya) with bhāva of surrender, and use Tripuṇḍra-bhasma and Rudrākṣa as reminders to drop doership and restrain attachment to viṣayas.