Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

इन्द्रजितो यज्ञानुष्ठानं अन्तर्धानं च

Indrajit’s Rite and the Invisible Assault

जाज्वल्यमानोवपुषातपनीयपरिच्छदः ।मृगैश्चन्द्रार्धचन्द्रैश्च स रथस्समलङ्कृतः ।।।।

jājvalyamāno vapuṣā tapanīya-paricchadaḥ | mṛgaiś candrārdha-candraiś ca sa rathaḥ samalaṅkṛtaḥ ||6.80.13||

รถศึกนั้นส่องประกายดุจเพลิงด้วยสง่าราศี สวมเครื่องประดับทองคำ และตกแต่งวิจิตรด้วยรูปกวาง พร้อมตราสัญลักษณ์พระจันทร์และเสี้ยวจันทร์

जाज्वल्यमानःblazing
जाज्वल्यमानः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootज्वल् (धातु)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ/शानच्), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘रथः’ इत्यस्य विशेषणम्
वपुषाwith (his/its) form / body
वपुषा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootवपुस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
तपनीयपरिच्छदःhaving golden fittings
तपनीयपरिच्छदः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतपनीय + परिच्छद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः तपनीयस्य परिच्छदः (षष्ठी-तत्पुरुष) = having golden covering/ornaments
मृगैःwith (figures of) deer
मृगैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
चन्द्रार्धचन्द्रैःwith moons and crescents
चन्द्रार्धचन्द्रैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootचन्द्र + अर्धचन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (चन्द्रैः च अर्धचन्द्रैः च)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय/conjunction)
सःthat
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
रथःchariot
रथः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootरथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
समलङ्कृतःwell-adorned
समलङ्कृतः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्-आ-लङ्कृ (धातु)
Formक्त-प्रत्यय (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘रथः’ इत्यस्य विशेषणम्

The chariot was glittering incarnated with gold covered with images offull moon, crescent moon inscriptions and decorated with images of antelopes.

I
Indrajit
C
chariot (ratha)
G
gold (tapanīya)

FAQs

The verse underscores appearance versus essence: splendor can mask harmful intent; Dharma calls for judging actions by truth, consequence, and righteousness rather than ornamentation.

A detailed visual description is given of Indrajit’s ornate chariot immediately before his concealed assault.

Royal magnificence and intimidation through display—an assertion of power through symbols and grandeur.