Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

विभीषण–इन्द्रजित् संवादः

Vibhishana and Indrajit: Counsel, Boast, and Rebuttal

कोब्रह्मदण्डप्रतिमप्रकाशानर्चिष्मतःकालनिकाशरूपान् ।सहेतबाणान्यमदण्डकल्पान्समक्षमुक्तान्युधिराघवेण ।।6.15.13।।

ko brahma-daṇḍa-pratima-prakāśān arciṣmataḥ kāla-nikāśa-rūpān | saheta bāṇān yama-daṇḍa-kalpān samakṣa-muktān yudhi rāghaveṇa ||6.15.13||

ในสนามรบ ใครเล่าจะทนลูกศรที่ราฆวะปล่อยต่อหน้า—ส่องประกายดุจทัณฑ์แห่งพรหมา ลุกโพลงด้วยเพลิง มีรูปเป็นกาลคือความตาย และประหนึ่งคทาทัณฑ์ของพระยม—ได้เล่า?

कःwho
कः:
कर्ता (Agent) — सहेत इत्यस्य
TypeNoun
Rootकिम् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः (कर्तरि), एकवचनम्; सर्वनाम-शब्दः (interrogative pronoun: who?)
ब्रह्मदण्डप्रतिमप्रकाशान्having splendor like Brahmā’s staff
ब्रह्मदण्डप्रतिमप्रकाशान्:
कर्म (Object) — बाणान् इत्यस्य विशेषणम्
TypeAdjective
Rootब्रह्मदण्ड + प्रतिमा + प्रकाश (प्रातिपदिकानि); समासान्त-प्रातिपदिकम्: ब्रह्मदण्डप्रतिमप्रकाश
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम् (बाणान् इति विशेष्यस्य); समास-विग्रहः: ब्रह्मदण्डस्य प्रतिमा इव प्रकाशः येषाम् (अर्थतः: ब्रह्मदण्ड-प्रतिमः प्रकाशः)
अर्चिष्मतःflaming, radiant
अर्चिष्मतः:
कर्म (Object) — बाणान् इत्यस्य विशेषणम्
TypeAdjective
Rootअर्चिष्मत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम् (बाणान् इति विशेष्यस्य); मतुप्-प्रत्ययान्तः (possessing flames)
कालनिकाशरूपान्having a form like Death (Time)
कालनिकाशरूपान्:
कर्म (Object) — बाणान् इत्यस्य विशेषणम्
TypeAdjective
Rootकाल + निकाश + रूप (प्रातिपदिकानि); समासान्त-प्रातिपदिकम्: कालनिकाशरूप
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम् (बाणान् इति विशेष्यस्य); समास-विग्रहः: कालस्य निकाशः (सदृशता/तुल्यता) यस्य रूपम् (अर्थतः: काल-सदृश-रूपान्)
सहेतcould bear / would endure
सहेत:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Root√सह् (धातु) + लोट्/विधिलिङ्?; रूपम्: सहेत (तिङन्त)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; धातुः: सह् (to endure/bear) — प्रश्नार्थे ‘कः सहेत?’ (who could bear?)
बाणान्arrows
बाणान्:
कर्म (Object) — सहेत इत्यस्य
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
यमदण्डकल्पान्like Yama’s staff
यमदण्डकल्पान्:
कर्म (Object) — बाणान् इत्यस्य विशेषणम्
TypeAdjective
Rootयमदण्ड + कल्प (प्रातिपदिकानि); समासान्त-प्रातिपदिकम्: यमदण्डकल्प
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम् (बाणान् इति विशेष्यस्य); समास-विग्रहः: यमस्य दण्डः इव कल्पाः (सदृशाः)
समक्षमुक्तान्shot in (his) presence / before (one’s eyes)
समक्षमुक्तान्:
कर्म (Object) — बाणान् इत्यस्य विशेषणम्
TypeAdjective
Rootसमक्ष (अव्यय/उपपद) + मुक्त (√मुच् धातोः क्त-प्रत्ययान्त कृदन्त); समासान्त-प्रातिपदिकम्: समक्षमुक्त
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; क्त-प्रत्ययान्तः भूतकर्मणि कृदन्तः (released/shot); विशेषणम् (बाणान्); अव्ययीभाव-समासः: समक्षम् (in one’s presence) मुक्ताः
युधिin battle
युधि:
अधिकरण (Locative) — क्रियायाः
TypeNoun
Rootयुध् (प्रातिपदिक) / युध्-शब्दः
Formस्त्रीलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; अधिकरणम् (locative: in battle)
राघवेणby Rāghava (Rāma)
राघवेण:
कर्ता/करण-सम्बन्धः (Agent expressed via instrumental: by Rāghava)
TypeNoun
Rootराघव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; करणम् (instrumental: by/with Rāghava)

"I have cast down on the ground, Indra, the Lord of gods and of three worlds. At one time all the gods in groups fled in all directions scared of me."

R
Rāghava (Rāma)
B
Brahmā (via brahma-daṇḍa imagery)
Y
Yama

FAQs

It underscores the moral weight of righteous power: when force is aligned with dharma, it becomes irresistible—hence wise action is to abandon adharma rather than challenge dharmic authority.

Vibhīṣaṇa points to Rāma’s overwhelming martial capability to show that Indrajit’s confidence is delusion.

Prudence grounded in truth—recognizing reality and choosing the dharmic path rather than persisting in ruinous pride.