Previous Verse
Next Verse

Shloka 9

दशरथदर्शनम् — Dasharatha’s Epiphany and Benedictions

Sarga 122

महदेववच्श्रुत्वाराघवःसहलक्ष्मणः ।लक्ष्मणेनसहभ्रात्राददर्शपितरंप्रभुः ।।।।

mahādevavacaḥ śrutvā rāghavaḥ saha lakṣmaṇaḥ |

lakṣmaṇena saha bhrātrā dadarśa pitaraṃ prabhuḥ ||

ครั้นได้สดับพระวาจาแห่งมหาเทวะแล้ว พระราฆวะผู้เป็นเจ้า พร้อมด้วยพระลักษมณ์และพระอนุชา ได้ทอดพระเนตรพระบิดา

हर्षेणwith joy
हर्षेण:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootहर्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; करणम्
महताgreat, intense
महता:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, तृतीया (3rd), एकवचन; ‘हर्षेण’ इति विशेषणम्
आविष्टःovercome, filled
आविष्टः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootआ + विश् (धातु) → आविष्ट (कृदन्त)
Formभूतकृत् (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; ‘महीपतिः/दशरथः’ इत्यस्य विशेषणम्
विमानस्थःseated in the aerial car
विमानस्थः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविमान + स्थ (प्रातिपदिक)
Formसप्तमी-तत्पुरुषः: ‘विमाने स्थितः’; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
महीपतिःlord of the earth, king
महीपतिः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootमही + पति (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः: ‘महेः पतिः’; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
प्राणैःthan life (itself)
प्राणैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootप्राण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; उपमान/अतिशयार्थे: ‘प्राणेभ्यः अपि’ (even than life)
प्रियतरम्dearer
प्रियतरम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रिय (प्रातिपदिक)
Formतुलनात्मक (comparative) -तर, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ‘पुत्रम्’ इति विशेषणम्
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) → दृष्ट्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), ‘having seen’
पुत्रम्son
पुत्रम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; कर्म
दशरथःDasharatha
दशरथः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootदशरथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्ता
तदाthen
तदा:
Kala (काल/Time)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formअव्यय, कालवाचक-क्रियाविशेषण (temporal adverb)
आरोप्यhaving placed
आरोप्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootआ + रुह् (धातु) → आरोप्य (कृदन्त)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), णिच्-भावः (causative sense): ‘having placed/raised’
अङ्केon (his) lap
अङ्के:
Adhikarana (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootअङ्क (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; अधिकरणम्
महाबाहुःthe mighty-armed one
महाबाहुः:
Visheshana (विशेषण)
TypeNoun
Rootमहा + बाहु (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिः: ‘महौ बाहू यस्य’ (one who has great arms); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; ‘प्रभुः/दशरथः’ इत्यस्य विशेषणम्
वरासनगतःseated on a splendid seat
वरासनगतः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवरासन + गत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formसप्तमी-तत्पुरुषः: ‘वरासने गतः/स्थितः’; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
प्रभुःthe lord
प्रभुः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootप्रभु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्ता
बाहुभ्याम्with (his) two arms
बाहुभ्याम्:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootबाहु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), द्विवचन; करणम्
सम्परिष्वज्यhaving embraced
सम्परिष्वज्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + परि + स्वज् (धातु) → सम्परिष्वज्य (कृदन्त)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), ‘having embraced’
ततःthen
ततः:
Krama (क्रम/Sequence)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, क्रम/अनन्तरार्थक (then/thereupon)
वाक्यम्words, speech
वाक्यम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootवाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; कर्म
समाददेbegan (to speak)
समाददे:
Kriya (क्रिया/Finite verb)
TypeVerb
Rootसम् + आ + दा (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; ‘he began/undertook (to speak)’

Raghava along with Lakshmana offered salutations to his father seated on top of the aerial chariot after listening to Lord MahaDeva.

M
Mahādeva
R
Rāma (Rāghava)
L
Lakṣmaṇa
D
Daśaratha

FAQs

It models attentive obedience to righteous instruction: hearing a divine-elder’s counsel leads immediately to proper action and reverent acknowledgment.

After Mahādeva speaks, Rāma and Lakṣmaṇa turn their attention and behold Daśaratha’s presence.

Humility and readiness to act according to dharma (śravaṇa → anuṣṭhāna: listening followed by conduct).