Shloka 21

इदानीं मे स्मृतं राजन्यथा वाली हरीश्वरः।।।।मतङ्गेन तदा शप्तो ह्यस्मिन्नाश्रममण्डले।प्रविशेद्यदि वै वाली मूर्धाऽस्य शतधा भवेत्।।।।तत्र वासस्सुखोऽस्माकं निरुद्विग्नो भविष्यति।

idānīṁ me smṛtaṁ rājan yathā vālī harīśvaraḥ |

mataṅgena tadā śapto hy asminn āśramamaṇḍale |

praviśed yadi vai vālī mūrdhā 'sya śatadhā bhavet |

tatra vāsaḥ sukho 'smākaṁ nirudvigno bhaviṣyati ||

หนุมานกล่าวว่า “ข้าแต่พระราชา บัดนี้ข้าพเจ้าระลึกได้ว่า วาลีผู้เป็นเจ้าแห่งวานร เคยถูกฤๅษีมตังคะสาปไว้ ณ บริเวณอาศรมนี้ว่า ‘หากวาลีล่วงเข้าเขตอาศรมนี้ ศีรษะของเขาจักแตกเป็นร้อยเสี่ยง’ ณ ที่นั้น ที่พำนักของเราจักร่มเย็นและปราศจากความหวาดหวั่น”

idānīmnow
idānīm:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootidānīm (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
meof me / to me (contextual)
me:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootasmad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम (pronoun); षष्ठी/Genitive (6th), एकवचन (Singular)
smṛtam(it) is remembered
smṛtam:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootsmṛ (धातु) + kta (क्त)
Formकृदन्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/Accusative (1st/2nd), एकवचन; भावे प्रयोगः—‘स्मृतम्’ = ‘remembered (by me)’
rājanO king
rājan:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootrājan (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), सम्बोधन/ Vocative (8th), एकवचन
yathāhow / as
yathā:
Prakāra (प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootyathā (अव्यय)
Formसम्बन्धबोधक-अव्यय (correlative/quotative indeclinable)
vālīVāli
vālī:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootvālin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st), एकवचन
harīśvaraḥlord/king of monkeys
harīśvaraḥ:
Samānādhikaraṇa (समानाधिकरण; apposition to Vāli)
TypeNoun
Roothari + īśvara (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुष: हरिणाम् ईश्वरः); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
mataṅgenaby Mataṅga
mataṅgena:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootmataṅga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया/Instrumental (3rd), एकवचन
tadāthen
tadā:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottadā (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
śaptaḥcursed
śaptaḥ:
Kriyā (क्रिया; predicate)
TypeVerb
Rootśap (धातु) + kta (क्त)
Formकृदन्त (past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्तरि-विशेषणरूपेण (predicate adjective)
hiindeed / for
hi:
Sambandha (सम्बन्ध; discourse particle)
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formनिपात (particle; emphatic/causal)
asminin this
asmin:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootidam (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुं/नपुंसक, सप्तमी/Locative (7th), एकवचन
āśrama-maṇḍalein the hermitage precinct
āśrama-maṇḍale:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootāśrama + maṇḍala (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुष: आश्रमस्य मण्डलम्); नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन
praviśetshould enter
praviśet:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootpra-viś (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद; प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
yadiif
yadi:
Sambandha (सम्बन्ध; condition marker)
TypeIndeclinable
Rootyadi (अव्यय)
Formशर्तबोधक-अव्यय (conditional conjunction)
vaiindeed
vai:
Sambandha (सम्बन्ध; discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootvai (अव्यय)
Formनिपात (particle; emphasis)
vālīVāli
vālī:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootvālin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
mūrdhāhead
mūrdhā:
Karta (कर्ता; subject of bhavet)
TypeNoun
Rootmūrdhan (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
asyaof him / his
asya:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootidam (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुं/नपुंसक, षष्ठी (6th), एकवचन
śatadhāinto a hundred pieces
śatadhā:
Prakāra (प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootśatadhā (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (manner adverb: ‘into a hundred ways/parts’)
bhavetwould become
bhavet:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootbhū (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद; प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
tatrathere
tatra:
Deśa-adhikaraṇa (देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottatra (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (locative adverb)
vāsaḥdwelling / residence
vāsaḥ:
Karta (कर्ता; subject of bhaviṣyati)
TypeNoun
Rootvāsa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
sukhaḥpleasant
sukhaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsukha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषणम् (qualifies vāsaḥ)
asmākamof us / for us
asmākam:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootasmad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; षष्ठी (6th), बहुवचन (Plural)
nirudvignaḥundisturbed / untroubled
nirudvignaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootnir-udvigna (प्रातिपदिक; from udvij)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषणम् (qualifies vāsaḥ)
bhaviṣyatiwill be
bhaviṣyati:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootbhū (धातु)
Formलृट् (Simple Future), परस्मैपद; प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
tataḥthereafter
tataḥ:
Apādāna (अपादान; adverbial)
TypeIndeclinable
Roottataḥ (अव्यय)
Formअपादान/क्रमवाचक-अव्यय (ablatival adverb: ‘thereafter/from there’)
parvatammountain
parvatam:
Karma (कर्म; object of āsādya)
TypeNoun
Rootparvata (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया/Accusative (2nd), एकवचन
āsādyahaving reached
āsādya:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootā-sad (धातु) + lyap (ल्यप्)
Formक्त्वान्त/ल्यबन्त अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive); ‘having reached/approached’
ṛṣyamūkamṚṣyamūka (mountain)
ṛṣyamūkam:
Karma (कर्म; in apposition to parvatam)
TypeNoun
Rootṛṣyamūka (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter; mountain-name), द्वितीया (2nd), एकवचन; parvata-viśeṣaṇa (appositional)
nṛpātmajaO prince (king's son)
nṛpātmaja:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootnṛpa + ātmaja (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुष: नृपस्य आत्मजः); पुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th), एकवचन
nanot
na:
Sambandha (सम्बन्ध; negation)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (negation particle)
viveśaentered
viveśa:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootviś (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद; प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
tadāthen
tadā:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottadā (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय
vālīVāli
vālī:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootvālin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
mataṅgasyaof Mataṅga
mataṅgasya:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootmataṅga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन
bhayātfrom fear
bhayāt:
Hetu (हेतु; cause)
TypeNoun
Rootbhaya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी/Ablative (5th), एकवचन
tadāthen
tadā:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottadā (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय

'I remembed Matanga's curse to Vali, king of monkeys. Vali would not enter the site of Matanga's hermitage as his head would break into a hundred pieces if he did'. Therefore we thought it would be safe for us to reside in that place.

H
Hanumān
S
Sugrīva
V
Vālī
M
Matanga

FAQs

Respect for ṛṣi-authority and moral boundaries: a cursed, protected sacred space functions as a dharmic refuge where wrongdoing (trespass by the offender) is restrained.

Hanumān recalls Matanga’s curse on Vālī and identifies the hermitage precinct as a safe place where Vālī will not dare to enter.

Hanumān’s discernment—remembering sacred constraints and using them to protect the vulnerable.