Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

लक्ष्मणक्रोधः सुग्रीवप्रबोधनं च

Lakshmana’s Wrath and the Summoning of Sugriva

तमात्तबाणासनमुत्पतन्तंनिवेदितार्थं रणचण्डकोपम्।उवाच रामः परवीरहन्तास्ववेक्षितं सानुनयं च वाक्यम्।।

tam ātta-bāṇāsanam utpatantaṃ niveditārthaṃ raṇa-caṇḍa-kopam | uvāca rāmaḥ para-vīra-hantā sva-vekṣitaṃ sānunayaṃ ca vākyam ||

ครั้นพระรามทอดพระเนตรเห็นพระลักษมณ์พุ่งขึ้นพร้อมคันศรและศรในพระหัตถ์ เจตนาก็แจ้งชัด โทสะศึกก็ดุเดือด พระรามผู้ปราบวีรชนฝ่ายศัตรูจึงตรัสถ้อยคำอันพอเหมาะ อ่อนโยน และปลอบประโลม

तम्him
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; सर्वनाम
आत्तबाणासनम्having taken up bow and arrows
आत्तबाणासनम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootआत्त-बाण-आसन (प्रातिपदिक; आत्त+बाण+आसन)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; क्त-कृदन्त ‘आत्त’ (आ+दा); तत्पुरुषः (आत्तं बाणासनं यस्य)
उत्पतन्तम्springing up
उत्पतन्तम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्+पत् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त; पुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
निवेदितार्थम्whose purpose was stated (seeking audience)
निवेदितार्थम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिवेदित-अर्थ (प्रातिपदिक; निवेदित+अर्थ)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; क्त-कृदन्त ‘निवेदित’ (नि+विद् caus/निवेदयति); तत्पुरुषः (निवेदितः अर्थः यस्य)
रणचण्डकोपम्fierce in battle-anger
रणचण्डकोपम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootरण-चण्ड-कोप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; तत्पुरुषः/कर्मधारय-प्रायः (रणे चण्डः कोपः यस्य)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect/परोक्षभूत), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन, परस्मैपद
रामःRama
रामः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
परवीरहन्ताslayer of enemy heroes
परवीरहन्ता:
Apposition (विशेषण-भावे/समनाधिकरण)
TypeNoun
Rootपर-वीर-हन्तृ (प्रातिपदिक; हन् धातु-नृ)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; तत्पुरुषः (परस्य वीरस्य हन्ता)
स्ववेक्षितम्considered/observed by himself
स्ववेक्षितम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व-वेक्षित (प्रातिपदिक; स्व+वेक्षित)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; क्त-कृदन्त ‘वेक्षित’ (वि+ईक्ष्); तत्पुरुषः (स्वेन वेक्षितम्)
सानुनयम्with conciliation
सानुनयम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootस-अनुनय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; तत्पुरुषः (अनुनयेन सह)
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
वाक्यम्words/speech
वाक्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन

Rama, a slayer of enemy heroes but not of those who seek his refuge, spoke in a conciliatory tone to Lakshmana who jumped, wielding bow and arrows, inspired with his fierce fighting spirit.

R
Rama
L
Lakshmana

FAQs

Dharma is restraint guided by discernment: even when wronged, righteous leadership uses measured speech and appropriate means rather than uncontrolled rage.

Lakshmana prepares to confront Sugriva for delaying assistance; Rama intervenes, calming him and shaping the approach to remain within dharmic limits.

Rama’s composure and moral governance—he channels justified anger into a disciplined, conciliatory response.