Previous Verse
Next Verse

Shloka 19

सीतावियोगे रामविलापः

Rama’s Lament in Separation from Sita

शोकं विमुञ्चार्य धृतिं भजस्व सोत्साहता चास्तु विमार्गणेऽस्याः।उत्साहवन्तो हि नरा न लोके सीदन्ति कर्मस्वतिदुष्करेषु।।।।

śokaṁ vimuñcārya dhṛtiṁ bhajasva sotsāhatā cāstu vimārgaṇe ’syāḥ |

utsāhavanto hi narā na loke sīdanti karmasv atiduṣkareṣu ||

จงสลัดความโศกแล้วตั้งมั่นในความอดทน ให้มีความเพียรกล้าในการสืบเสาะนางเถิด เพราะในโลกนี้ ผู้มีความมุ่งมั่นย่อมไม่จมอยู่ในความสิ้นหวัง แม้งานจะยากยิ่งนัก

शोकम्grief, sorrow
शोकम्:
कर्म (object of vimuñcārya)
TypeNoun
Rootशोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् (masc., acc., sg.)
विमुञ्चार्यhaving abandoned (given up)
विमुञ्चार्य:
क्रियाविशेषण (absolutive modifying bhajasva)
TypeVerb
Rootवि+मुच् (धातु) → विमुच्य (क्त्वान्त/ल्यप्) रूपम्
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (ल्यप्), पूर्वक्रिया; ‘विमुच्य/विमुञ्च्य’ = having released/abandoned
धृतिम्steadfastness, courage
धृतिम्:
कर्म (object of bhajasva)
TypeNoun
Rootधृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् (fem., acc., sg.)
भजस्वadopt, take up
भजस्व:
क्रिया (main verb; addressed to listener)
TypeVerb
Rootभज् (धातु)
Formलोट्-लकारः (आज्ञार्थकः), मध्यमपुरुषः, एकवचनम्; आत्मनेपदम् (imperative, 2nd sg., Ā.)
सोत्साहताenthusiasm (with zeal)
सोत्साहता:
कर्तृ/विधेय (predicate-nominative with astu)
TypeNoun
Rootस-उत्साहता (प्रातिपदिक) = सह + उत्साहता
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम् (fem., nom., sg.); ‘स’ उपसर्गवत् अव्ययपूर्वपदसमासः
and
:
समुच्चय (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्ययम् (conjunction)
अस्तुlet it be, may it be
अस्तु:
क्रिया (injunctive: “let there be…”)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट्-लकारः, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम् (imperative/benedictive sense, 3rd sg., P.)
विमार्गणेin the search, in seeking
विमार्गणे:
अधिकरण (locus: “in the searching”)
TypeNoun
Rootविमार्गण (प्रातिपदिक) (वि+मार्गण)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम् (neut., loc., sg.)
अस्याःof her (of Sītā)
अस्याः:
सम्बन्ध (genitive relation to vimārgaṇe)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) → अस्या
Formस्त्रीलिङ्गः, षष्ठी-विभक्तिः, एकवचनम् (fem., gen., sg.)
उत्साहवन्तःenthusiastic, spirited
उत्साहवन्तः:
कर्तृ (subject qualifier)
TypeAdjective
Rootउत्साहवत् (प्रातिपदिक) = उत्साह + वत् (मतुप्)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम् (masc., nom., pl.); विशेषणम् (qualifying narāḥ)
हिindeed, for
हि:
वाक्यसम्बन्ध (particle: emphasis/reason)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपातः (emphatic/causal particle)
नराःmen, people
नराः:
कर्तृ (subject of sīdanti)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम् (masc., nom., pl.)
not
:
निषेध (negates sīdanti)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्ययम् (negation particle)
लोकेin the world
लोके:
अधिकरण (in the world)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम् (masc., loc., sg.)
सीदन्तिsink, become despondent
सीदन्ति:
क्रिया (do not sink/despond)
TypeVerb
Rootसद् (धातु) (सीद्-आदेशः)
Formलट्-लकारः (वर्तमानकालः), प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; परस्मैपदम् (present, 3rd pl., P.)
कर्मसुin tasks, in actions
कर्मसु:
अधिकरण (in tasks/undertakings)
TypeNoun
Rootकर्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, बहुवचनम् (neut., loc., pl.)
अतिदुष्करेषुin extremely difficult (ones)
अतिदुष्करेषु:
विशेषण (qualifier of locus: “in very difficult [tasks]”)
TypeAdjective
Rootअति-दुष्कर (प्रातिपदिक) = अति (अव्यय) + दुष्कर
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, बहुवचनम् (neut., loc., pl.); विशेषणम् (qualifying karmasu)

O noble prince, give up grief. Take courage. Show enthusiasm to search and find Sita. Enthusiastic people will not get despondent in carrying out the most difficult tasks.

L
Lakshmana
R
Rama
S
Sita (implied by asyāḥ)

FAQs

Dharma is presented as disciplined courage: one must master grief and act with steady effort to restore what is right, rather than surrender to despair.

Lakshmana urges Rama to stop lamenting and to actively search for Sita, emphasizing timely action.

Fortitude (dhṛti) and energetic perseverance (utsāha), embodied by Lakshmana’s practical counsel.