Shloka 15

बहुविघ्नं तपो नित्यं दुश्चरं चैव राघव।तेन शापं न मुञ्चामो भक्ष्यमाणाश्च राक्षसैः।।।।

bahuvighnaṃ tapo nityaṃ duścaraṃ caiva rāghava | tena śāpaṃ na muñcāmo bhakṣyamāṇāś ca rākṣasaiḥ ||

โอ้ราฆวะ ตบะคือการบำเพ็ญเพียรย่อมมีอุปสรรคมากมายเสมอ และยากยิ่งจะปฏิบัติ; เพราะเหตุนั้นพวกเราจึงไม่ปล่อยคำสาป แม้รากษสจะกลืนกินเรา

बहुविघ्नम्full of many obstacles
बहुविघ्नम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootबहुविघ्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहिः—'बहवः विघ्नाः यस्य तत्' (तपः इत्यस्य विशेषणम्)
तपःpenance
तपः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
नित्यम्always
नित्यम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootनित्य (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभावेन क्रियाविशेषण-प्रयोगः (adverbial accusative)
दुश्चरम्hard to practice
दुश्चरम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुश्चर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (तपः)
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक
एवindeed
एव:
Avadhāraṇa (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक-निपात (emphasis)
राघवO Raghava
राघव:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराघव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन
तेनtherefore / by that
तेन:
Hetu/Karaṇa (हेतु/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; हेत्वर्थे (therefore/by that)
शापम्curse
शापम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशाप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
not
:
Niṣedha (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध
मुञ्चामःwe release/utter
मुञ्चामः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट्-लकार, परस्मैपद, उत्तम-पुरुष, बहुवचन
भक्ष्यमाणाःbeing eaten
भक्ष्यमाणाः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootभक्ष् (धातु) + शानच् (कृदन्त)
Formवर्तमानकर्मणि कृदन्त (present passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; (वयम्) इत्यस्य विशेषणम्
even/and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक
राक्षसैःby demons
राक्षसैः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootराक्षस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन

'O Rama! it is difficult to perform penance which is ever full of obstacles. Therefore, we do not pronounce curses even if eaten up by demons'.

R
Rāma (Rāghava)
R
Rākṣasas
T
Tapas
Ś
Śāpa (curse)

FAQs

Dharma is forbearance aligned with one’s discipline: ascetics maintain restraint and do not weaponize spiritual power (curses) even under threat, prioritizing the integrity of tapas.

The sages clarify their non-retaliation: despite severe danger, they do not curse the rākṣasas, and thus request Rāma’s protection.

Kṣamā (forgiveness/forbearance) and steadfastness in spiritual practice amid suffering.