Shloka 15

तुम अपने भाइयोंके बीचमें सत्यकी शपथ खाकर बार-बार गदा छूते हुए यह कहते थे -- जैसे सूर्यदेव पूर्वदिशामें उदित होते हुए अपने तेजोमण्डलको प्रकट करते दिखायी देते हैं और पश्चिमदिशामें वे ही अंशुमाली अस्ताचलको जाकर निश्चितरूपसे मेरुपर्वतकी परिक्रमा करते हैं, उनके इस नियममें कभी कोई अन्तर नहीं पड़ता; उसी प्रकार मैं यह सच कहता हूँ कि अमर्षशील दुर्योधनके पास जाकर अपनी गदासे उसके प्राण ले लूँगा। मेरे इस कथनमें कभी कोई अन्तर नहीं पड़ सकता।” परंतप! ऐसी प्रतिज्ञा करनेवाले तुम-जैसे वीरशिरोमणिकी बुद्धि आज शान्ति-स्थापनमें लग रही है; (यह आश्वर्यकी बात है!) ।। १२ -१४ || अहो युद्धाभिकाड्क्षाणां युद्धकाल उपस्थिते । चेतांसि विप्रतीपानि यत्‌ त्वां भीर्भीम विन्दति,अहो! युद्धका अवसर उपस्थित होनेपर पहलेसे युद्धकी अभिलाषा रखनेवाले लोगोंके विचार भी इतने बदल जाते हैं कि वे विपरीत सोचने लगते हैं। भीमसेन! जान पड़ता है, इसीलिये तुम्हें भी युद्धसे भय होने लगा है

vaiśampāyana uvāca | tvaṃ svabhrātṛmadhye satyasya śapathaṃ kṛtvā punaḥ punaḥ gadāṃ spṛśan evam avadasi— yathā sūryaḥ pūrvadiśi udayan svatejomāṇḍalaṃ prakāśayann dṛśyate, paścimadiśi ca sa evāṃśumālī astācalaṃ gatvā niścayena meruparvatasya parikramāṃ karoti; tasya niyame kadācana nāntaraṃ bhavati; tathāham etat satyaṃ bravīmi— amārṣaśīlaṃ duryodhanaṃ gatvā svagadayā tasya prāṇān hariṣyāmi; mama vacane kadācana nāntaraṃ bhaviṣyati iti | parantapa! evaṃ pratijñāṃ kurvatas tava yādṛśasya vīraśiromaṇer adya buddhir eva śāntisthāpane niyujyate— āścaryam idam || aho yuddhābhikāṅkṣāṇāṃ yuddhakāle upasthite cetāṃsi vipratīpāni; yat tvāṃ bhīr bhīma vindati ||

ไวศัมปายนะกล่าวว่า “ท่ามกลางพี่น้องทั้งหลาย เจ้าเคยปฏิญาณด้วยสัจจะ แตะคทาซ้ำแล้วซ้ำเล่า แล้วประกาศว่า ‘ดุจดังสุริยะอุทัย ณ ทิศบูรพาเผยวงแสงอันรุ่งโรจน์ และสุริยะผู้มีรัศมีองค์เดิมนั้นไปสู่ภูผาแห่งอัสดง ณ ทิศประจิม แล้วเวียนรอบเขาพระสุเมรุเป็นนิตย์—ไม่เคยคลาดจากกฎของตน—ฉันใด เรากล่าวสัจจะฉันนั้นว่า เราจักไปหาทุรโยธนะผู้เดือดดาล และด้วยคทานี้จักพรากชีวิตเขา; ถ้อยคำของเรามิอาจแปรเปลี่ยนได้’ แต่บัดนี้ โอ้ผู้เผาผลาญศัตรู จิตของยอดวีรบุรุษผู้เคยตั้งสัตย์เช่นเจ้า กลับหันไปสู่การสถาปนาสันติ—น่าอัศจรรย์ยิ่งนัก อนิจจา! เมื่อกาลแห่งศึกมาถึง แม้ผู้ใฝ่ศึกก็ยังกลับความคิดเป็นตรงข้าม; เพราะฉะนั้น ดูเหมือนความหวาดหวั่นต่อสงครามจะมาถึงเจ้าเช่นกัน โอ้ภีมะ”

अहोalas!/indeed!
अहो:
TypeIndeclinable
Rootअहो
युद्धाभिकाङ्क्षाणाम्of those desiring battle
युद्धाभिकाङ्क्षाणाम्:
TypeNoun
Rootयुद्धाभिकाङ्क्षा
FormFeminine, Genitive, Plural
युद्धकालःthe time of battle
युद्धकालः:
Karta
TypeNoun
Rootयुद्धकाल
FormMasculine, Nominative, Singular
उपस्थितेwhen present/arrived
उपस्थिते:
Adhikarana
TypeAdjective
Rootउपस्थित
FormMasculine, Locative, Singular
चेतांसिminds, thoughts
चेतांसि:
Karta
TypeNoun
Rootचेतस्
FormNeuter, Nominative, Plural
विप्रतीपानिcontrary, opposite
विप्रतीपानि:
TypeAdjective
Rootविप्रतीप
FormNeuter, Nominative, Plural
यत्that/which (since)
यत्:
TypeIndeclinable
Rootयद्
त्वाम्you
त्वाम्:
Karma
TypePronoun
Rootयुष्मद्
FormAccusative, Singular
भीःfear
भीः:
Karta
TypeNoun
Rootभी
FormFeminine, Nominative, Singular
भीमO Bhima
भीम:
TypeNoun
Rootभीम
FormMasculine, Vocative, Singular
विन्दतिfinds/attains (comes upon)
विन्दति:
TypeVerb
Rootविद् (विन्दति)
FormPresent, 3rd, Singular, Parasmaipada

वैशम्पायन उवाच

V
Vaiśampāyana
B
Bhīma (Bhīmasena)
D
Duryodhana
S
Sūrya (Sun-god)
M
Meru (Mount Meru)
P
Pūrvadiś (East)
P
Paścimadiś (West)
A
Astācala (mountain of setting)
G
Gadā (mace)

Educational Q&A

The passage contrasts unwavering cosmic order (the Sun’s regular course) with human wavering at the decisive moment: even those who swore fierce vows may turn toward peace or feel fear when war becomes imminent, highlighting the ethical tension between martial resolve and the impulse to avert destruction.

Vaiśampāyana recalls Bhīma’s earlier public vow—sworn on truth while touching his mace—to kill Duryodhana, and then remarks with surprise that Bhīma’s mind is now inclined toward establishing peace, noting how the approach of war can reverse people’s intentions.