Previous Verse
Next Verse

Shloka 9

बलीन्द्रसंवादः — Kāla, Anityatā, and the Limits of Agency

Mahābhārata 12.217

प्रकृत्या सर्गधर्मिण्या तथा त्रिगुणधर्मया । विपरीतमतो विद्यात्‌ क्षेत्रज्ञस्य स्वलक्षणम्‌,प्रकृति त्रिगुणमयी है। ब्रह्मके सकाशसे सृष्टि करना उसका सहज धर्म है, किंतु क्षेत्रज्ष अथवा पुरुषके स्वरूपको प्रकृतिसे सर्वथा विपरीत (विलक्षण) जानना चाहिये

prakṛtyā sargadharmiṇyā tathā triguṇadharmayā | viparītam ato vidyāt kṣetrajñasya svalakṣaṇam ||

เพราะปรกฤติมีธรรมชาติคือการก่อกำเนิดสรรพสิ่ง และประกอบด้วยตรีคุณ ดังนั้นพึงรู้ลักษณะจำเพาะของ “เกษตรชญะ” (ผู้รู้ผู้ตื่นรู้) ว่าเป็นสิ่งตรงข้ามกับปรกฤติอย่างสิ้นเชิง—แตกต่างจากความเคลื่อนไหวแปรผันอันถูกผูกด้วยคุณทั้งสาม

प्रकृत्याby/through nature
प्रकृत्या:
Karana
TypeNoun
Rootप्रकृति
FormFeminine, Instrumental, Singular
सर्गधर्मिण्याhaving creation as its property
सर्गधर्मिण्या:
Karana
TypeAdjective
Rootसर्गधर्मिन्
FormFeminine, Instrumental, Singular
तथाand likewise
तथा:
TypeIndeclinable
Rootतथा
त्रिगुणधर्मयाhaving the three guṇas as its nature
त्रिगुणधर्मया:
Karana
TypeAdjective
Rootत्रिगुणधर्म
FormFeminine, Instrumental, Singular
विपरीतम्opposite, contrary
विपरीतम्:
Karma
TypeAdjective
Rootविपरीत
FormNeuter, Accusative, Singular
अतःtherefore; from that
अतः:
TypeIndeclinable
Rootअतः
विद्यात्should know
विद्यात्:
TypeVerb
Rootविद्
FormOptative (Vidhi-lin), 3rd, Singular, Parasmaipada
क्षेत्रज्ञस्यof the knower of the field (puruṣa)
क्षेत्रज्ञस्य:
TypeNoun
Rootक्षेत्रज्ञ
FormMasculine, Genitive, Singular
स्वलक्षणम्its own characteristic mark
स्वलक्षणम्:
Karma
TypeNoun
Rootस्वलक्षण
FormNeuter, Accusative, Singular

भीष्म उवाच

B
Bhīṣma
P
Prakṛti
K
Kṣetrajña (Puruṣa)