Previous Verse
Next Verse

Shloka 54

Bhīṣma’s Yogic Departure, Royal Cremation, and Gaṅgā’s Lament (भीष्मस्य योगयुक्त्या देहत्यागः, पितृमेधः, गङ्गाविलापः)

एतदत्यदभुतं वृत्तं पुण्ये हि भवति प्रभो । वासुदेवस्य कौन्तेय स्थाणोश्वैव स्वभावजम्‌,प्रभो! कुन्तीनन्दन! भगवान्‌ श्रीकृष्ण और महादेवजीका यह अद्भुत एवं स्वाभाविक वृत्तान्त पूर्वकालमें पुण्यमय पर्वत हिमालयपर संघटित हुआ था

etad atyadbhutaṃ vṛttaṃ puṇye hi bhavati prabho | vāsudevasya kaunteya sthāṇoś caiva svabhāvajam, prabho ||

ข้าแต่พระองค์ โอ้โอรสแห่งกุนตี! นี่คือเรื่องราวอัศจรรย์ยิ่ง ซึ่งเกิดขึ้นในกาลโบราณ ณ สถานที่อันศักดิ์สิทธิ์ และว่าด้วยมหิทธิฤทธิ์อันเป็นธรรมชาติของวาสุเทวะ (ศรีกฤษณะ) และสถาณุ (มหาเทพศิวะ)

{'etat''this', 'aty-adbhutam': 'exceedingly wondrous, extraordinary', 'vṛttam': 'account, narrative, event', 'puṇye': 'in a holy (place/setting)
{'etat':
in what is meritorious', 'hi''indeed', 'bhavati': 'happens, occurs, takes place', 'prabho': 'O lord', 'vāsudevasya': 'of Vāsudeva (Kṛṣṇa)', 'kaunteya': 'O son of Kuntī (address to Yudhiṣṭhira/Arjuna depending on context)', 'sthāṇoḥ': 'of Sthāṇu (a name of Śiva, ‘the immovable’)', 'caiva': 'and indeed', 'svabhāvajam': 'born of one’s own nature
in what is meritorious', 'hi':

भीष्म उवाच

B
Bhīṣma
K
Kaunteya (son of Kuntī)
V
Vāsudeva (Śrī Kṛṣṇa)
S
Sthāṇu (Śiva/Mahādeva)