Previous Verse
Next Verse

Shloka 10

Adhyaya 73 — त्रिपुरदाहे ब्रह्मस्तवः

Brahmā’s Hymn in the Context of Tripura’s Burning

पशवश् च वयं तस्य देवदेवस्य धीमतः पशुत्वं च परित्यज्य कृत्वा पाशुपतं ततः

paśavaś ca vayaṃ tasya devadevasya dhīmataḥ paśutvaṃ ca parityajya kṛtvā pāśupataṃ tataḥ

พวกเราก็เป็นปศุ—ดวงจิตที่ถูกผูกพัน—ของพระผู้เป็นเจ้าแห่งเทพผู้ทรงปัญญา; ฉะนั้นเมื่อสละภาวะปศุตวะแล้ว เราจักดำเนินตามมรรคาปาศุปตะ

पशवः (paśavaḥ)bound souls
पशवः (paśavaḥ):
च (ca)and
च (ca):
वयम् (vayam)we
वयम् (vayam):
तस्य (tasya)of that (Lord)
तस्य (tasya):
देवदेवस्य (devadevasya)of the God of gods
देवदेवस्य (devadevasya):
धीमतः (dhīmataḥ)the wise, discerning
धीमतः (dhīmataḥ):
पशुत्वम् (paśutvam)the condition of being a bound soul
पशुत्वम् (paśutvam):
च (ca)and
च (ca):
परित्यज्य (parityajya)having abandoned, renounced
परित्यज्य (parityajya):
कृत्वा (kṛtvā)having done, having undertaken
कृत्वा (kṛtvā):
पाशुपतम् (pāśupatam)the Pāśupata discipline/doctrine
पाशुपतम् (pāśupatam):
ततः (tataḥ)then, thereafter
ततः (tataḥ):

Suta Goswami (narrating the resolve of the devas/seekers within the story)