Previous Verse
Next Verse

Shloka 45

देवदारुवनौकसां प्रति ब्रह्मोपदेशः—लिङ्गलक्षण-प्रतिष्ठा-विधिः, शिवमायारूपदर्शनं, स्तुतिः

ततो देवः प्रसन्नात्मा स्वमेवास्थाय शङ्करः रूपं त्र्यक्षं च संद्रष्टुं दिव्यं चक्षुरदात्प्रभुः

tato devaḥ prasannātmā svamevāsthāya śaṅkaraḥ rūpaṃ tryakṣaṃ ca saṃdraṣṭuṃ divyaṃ cakṣuradātprabhuḥ

แล้วพระศังกรผู้เปี่ยมความพอพระทัย ประทับอยู่ในสภาวะอธิปไตยแห่งสวรูปของพระองค์เอง ได้ประทานทิพยจักษุ เพื่อให้แลเห็นรูปทิพย์ผู้มีสามเนตรได้โดยแท้จริง

ततःthen
ततः:
देवःthe Lord, the Deva
देवः:
प्रसन्नात्माwhose inner being is pleased/benign
प्रसन्नात्मा:
स्वम् एवin his own (true) nature alone
स्वम् एव:
आस्थायabiding, taking refuge/standing firm
आस्थाय:
शङ्करःShankara (the auspicious one, Shiva)
शङ्करः:
रूपम्form
रूपम्:
त्र्यक्षम्three-eyed (tri-locana), transcendent seer
त्र्यक्षम्:
and
:
संद्रष्टुम्to behold clearly, to perceive directly
संद्रष्टुम्:
दिव्यम्divine, supra-sensory
दिव्यम्:
चक्षुःsight/eye (faculty of vision)
चक्षुः:
अदात्gave, bestowed
अदात्:
प्रभुःthe sovereign Lord
प्रभुः:

Suta Goswami (narrating the Purana to the sages; describing Shiva’s act of grace)