Next Verse

Shloka 1

Measure of the Three Worlds, Planetary Spheres, and Sūrya as the Root of Trailokya

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे अष्टात्रिंशो ऽध्यायः सूत उवाच अतः परं प्रवक्ष्यामि संक्षेपेण द्विजोत्तमाः / त्रैलोक्यस्यास्य मानं वो न शक्यं विस्तरेण तु

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge aṣṭātriṃśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca ataḥ paraṃ pravakṣyāmi saṃkṣepeṇa dvijottamāḥ / trailokyasyāsya mānaṃ vo na śakyaṃ vistareṇa tu

ดังนี้ในศรีกูรมปุราณะ สังหิตาหกพันโศลกะ ภาคปูรวะ เริ่มบทที่สามสิบแปด สุทะกล่าวว่า “โอทวิชผู้ประเสริฐทั้งหลาย บัดนี้เราจักกล่าวโดยย่อถึงขนาดแห่งไตรโลกนี้; จะกล่าวโดยพิสดารนั้นย่อมทำไม่ได้”

इतिthus
इति:
Vacana-suchaka (वचनसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्ययम्; इत्यादि-समाप्त्यर्थक-निपात (quotative/closure particle)
श्री-कूर्म-पुराणेin the Śrī Kūrma Purāṇa
श्री-कूर्म-पुराणे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + कूर्म (प्रातिपदिक) + पुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे सप्तमी (7th/सप्तमी) एकवचनम्; locative: ‘in the Śrī Kūrma Purāṇa’
षट्-साहस्त्र्याम्in the six-thousand (verses)
षट्-साहस्त्र्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootषट् (संख्या-प्रातिपदिक) + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे सप्तमी (7th) एकवचनम्; locative; qualifies संहितायाम्
संहितायाम्in the compendium
संहितायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे सप्तमी (7th) एकवचनम्
पूर्व-विभागेin the former section
पूर्व-विभागे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्व (प्रातिपदिक) + विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे सप्तमी (7th) एकवचनम्; locative
अष्टा-त्रिंशःthirty-eighth
अष्टा-त्रिंशः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअष्टा (संख्या) + त्रिंशत् (संख्या)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा (1st) एकवचनम्; ordinal ‘thirty-eighth’; qualifies अध्यायः
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा (1st) एकवचनम्
सूतःSūta
सूतः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा (1st) एकवचनम्
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट् (Perfect/लिट्), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः (3rd person) एकवचनम्
अतःthereafter; therefore
अतः:
Hetu (हेतु)
TypeIndeclinable
Rootअतः (अव्यय)
Formअव्ययम्; हेत्वर्थक/अनन्तरार्थक (therefore/thereafter)
परम्further
परम्:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-प्रयोगे अव्ययवत्; क्रियाविशेषणम् (adverb: further/next)
प्रवक्ष्यामिI shall explain
प्रवक्ष्यामि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु) + प्र (उपसर्ग)
Formलृट् (Simple Future/लृट्), परस्मैपदम्, उत्तमपुरुषः (1st person) एकवचनम्
संक्षेपेणbriefly
संक्षेपेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootसंक्षेप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd) एकवचनम्; instrumental used adverbially
द्विज-उत्तमाःO best of the twice-born
द्विज-उत्तमाः:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे सम्बोधन (8th/सम्बोधन) बहुवचनम्; vocative address
त्रैलोक्यस्यof the three worlds
त्रैलोक्यस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootत्रैलोक्य (प्रातिपदिक: त्रि + लोक)
Formनपुंसकलिङ्गे षष्ठी (6th) एकवचनम्; genitive
अस्यof this
अस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th) एकवचनम्; genitive pronoun
मानम्measure; extent
मानम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd) एकवचनम्; here object of ‘(to state)’ implied
वःfor you
वः:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formचतुर्थी (4th) बहुवचनस्य एन्क्लिटिक-रूपम्; dative ‘for you’
not
:
Nishedha (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्ययम्; निषेध-निपात (negation particle)
शक्यम्possible
शक्यम्:
Pradhana-visheshana (प्रधानविशेषण)
TypeAdjective
Rootशक्य (कृदन्त; √शक् (धातु) + यत्)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा (1st) एकवचनम्; potential/fit/possible; predicative
विस्तरेणin detail
विस्तरेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootविस्तर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd) एकवचनम्; instrumental used adverbially
तुbut
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्ययम्; विरोध/अवधारणार्थक-निपात (but/however)

Sūta

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

S
Sūta
D
Dvijottamāḥ (Brahmin sages)
T
Trailokya (Three Worlds)

FAQs

This verse does not directly define Ātman; it serves as a narrative transition where Sūta introduces a cosmological teaching (trailokya-māna), preparing the listener for a structured description of the world-system within a dharmic-Purāṇic framework.

No specific yoga practice is taught in this verse. Its relevance for yoga-oriented reading is methodological: it emphasizes saṃkṣepa (concise instruction), a common Purāṇic teaching style that later supports systematic exposition of dharma, devotion, and (elsewhere in the text) Pāśupata-oriented disciplines.

This verse does not explicitly mention Śiva or Viṣṇu; it frames a cosmological section. In the Kurma Purāṇa’s broader Shaiva–Vaishnava synthesis, such cosmography typically functions as shared sacred knowledge underpinning later teachings where sectarian identity is harmonized through a single dharmic worldview.