Shloka 17

गतिं सुललितां चेष्टां स्‍निग्धहासावलोकनम् । शोकापहानि नर्माणि प्रोद्दामचरितानि च ॥ १७ ॥ चिन्तयन्त्यो मुकुन्दस्य भीता विरहकातरा: । समेता: सङ्घश: प्रोचुरश्रुमुख्योऽच्युताशया: ॥ १८ ॥

gatiṁ su-lalitāṁ ceṣṭāṁ snigdha-hāsāvalokanam śokāpahāni narmāṇi proddāma-caritāni ca

เหล่าโคปีหวาดหวั่นแม้เพียงความคิดว่าจะพรากจากพระมุกุนทะชั่วขณะ จึงระลึกถึงย่างก้าวอันอ่อนช้อย ลีลาท่าทาง สายตาพร้อมรอยยิ้มอ่อนโยน วาจาหยอกเย้าที่ขจัดความโศก และวีรกรรมอันยิ่งใหญ่ของพระองค์ แล้วก็ร้อนรนด้วยความกังวลต่อการพรากจากครั้งใหญ่ที่ใกล้มา พวกนางรวมกลุ่มกัน สนทนากันด้วยใบหน้าชุ่มน้ำตา และจิตใจยึดมั่นในพระอจฺยุตะ

गतिम्gait
गतिम्:
Karma (कर्म/object of चिन्तयन्त्यः—implied)
TypeNoun
Rootगति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (f.), द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (singular)
सु-ललिताम्very graceful
सु-ललिताम्:
Visheshana (विशेषण of गतिम्)
TypeAdjective
Rootसु (अव्यय-उपसर्गवत्) + ललिता (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय/उपपदसमासभाव: ‘सु’ = very; स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; गतिम् विशेषयति
चेष्टाम्gestures/movements
चेष्टाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootचेष्टा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
स्निग्ध-हास-अवलोकनम्the glance with an affectionate smile
स्निग्ध-हास-अवलोकनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्निग्ध (प्रातिपदिक) + हास (प्रातिपदिक) + अवलोकन (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/कर्मधारय-तत्पुरुषसमास: ‘स्निग्धः हासः’ (affectionate smile) + ‘अवलोकनम्’ (glance/looking); नपुंसकलिङ्ग (n.), द्वितीया, एकवचन
शोक-अपहानिremoval of sorrow
शोक-अपहानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशोक (प्रातिपदिक) + अपहानि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष: ‘शोकस्य अपहानिः’ (removal of sorrow); स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (collective sense)
नर्माणिjokes/pleasantries
नर्माणि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootनर्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचन (plural)
प्रोद्दाम-चरितानिexuberant deeds
प्रोद्दाम-चरितानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootप्रोद्दाम (प्रातिपदिक) + चरित (कृदन्त, √चर्)
Formकर्मधारय: ‘प्रोद्दामं चरितम्’ (exuberant deeds); चरित (past participle used as noun); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
M
Mukunda (Śrī Kṛṣṇa)

FAQs

This verse shows the gopīs absorbing their minds in Kṛṣṇa’s gait, smiles, words, and deeds—remembrance itself becomes their way of staying with Him, even amid separation.

Because these intimate exchanges are the heart of their relationship with Mukunda; His affectionate humor and looks are described as śokāpahāni—those that remove their grief.

When distressed, intentionally remember or recite Kṛṣṇa’s qualities and pastimes; devotional recollection can steady the mind and soften sorrow.