Previous Verse
Next Verse

Shloka 99

सूर्यरथ-कालचक्र-आयनविभागः, संध्योपासनम्, देवयान-पितृयानम्, विष्णुपद-गङ्गावतरणम्

निर्धूतदोषपङ्कानां यतीनां संयतात्मनाम् स्थानं तत् परमं विप्र पुण्यपापपरिक्षये

nirdhūtadoṣapaṅkānāṃ yatīnāṃ saṃyatātmanām sthānaṃ tat paramaṃ vipra puṇyapāpaparikṣaye

హే విప్రా, పుణ్య‑పాపాలు క్షయమయ్యే వేళ అది సంయతాత్ములైన యతుల పరమస్థానం—దోషాల మట్టిని ఊడి పారేసి శుద్ధులైన వారి నివాసం।

निर्धूत-दोष-पङ्कानाम्of those whose mire of faults has been shaken off
निर्धूत-दोष-पङ्कानाम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर् + धूत (धू धातु, क्त) + दोष + पङ्क (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन; समासः तत्पुरुषः—निर्धूतः दोषपङ्कः येषाम् (बहुव्रीह्यर्थे विशेषणवत्)
यतीनाम्of ascetics
यतीनाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन
संयत-आत्मनाम्of the self-controlled
संयत-आत्मनाम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसं + यत (यम् धातु, क्त) + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन; समासः तत्पुरुषः (संयतः आत्मा येषाम्)
स्थानम्the place/abode
स्थानम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्थान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन
तत्that
तत्:
Visheshana (Demonstrative/विशेषण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; सर्वनाम
परमम्supreme
परमम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन
विप्रO brahmin
विप्र:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th), एकवचन
पुण्य-पाप-परिक्षयेat the complete exhaustion of merit and sin
पुण्य-पाप-परिक्षये:
Adhikarana (Condition/अधिकरण)
TypeNoun
Rootपुण्य + पाप + परि + क्षय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः इतरेतर-द्वन्द्वः (पुण्यं च पापं च) + परिक्षय (परि-उपसर्गपूर्वकः क्षयः)

Sage Parāśara (teaching Maitreya)

A
Ascetics (Yatis)
B
Brahmin (Vipra)

FAQs

This verse frames liberation as a state where both puṇya and pāpa are fully spent, meaning the soul is no longer bound by karmic results and does not return to conditioned existence.

Parāśara highlights inner restraint and the removal of moral impurities ('mire of faults') as the defining marks of the yati who becomes fit for the supreme abode.

Although Vishnu is not named in the line, the 'supreme abode' in the Vishnu Purana is ultimately grounded in Vishnu as the highest reality and final refuge attained when karmic bondage ends.