Previous Verse
Next Verse

Shloka 7

स्वयंप्रभा

प्रश्नोत्तरम् / Svayamprabha Explains the Golden Forest and Questions the Vanaras

पुष्पिताः फलवन्तश्च पुण्यास्सुरभिगन्धिनः।।4.51.6।।इमे जाम्बूनदमयाः पादपाः कस्य तेजसा।काञ्चनानि च पद्मानि जातानि विमले जले।।4.51.7।।कथं मत्स्याश्च सौवर्णा दृश्यन्ते सह कच्छपैः।आत्मानमनुभावं च कस्य चैतत्तपोबलम्।।4.51.8।।अजानतां न स्सर्वेषां सर्वमाख्यातुमर्हसि।

kāñcanāni ca padmāni jātāni vimale jale || 4.51.7 ||

ఈ నిర్మల జలంలో స్వర్ణపద్మాలు ఎలా జన్మించాయి?

इमेthese
इमे:
निर्देशक/कर्ता-सहायक (deictic, agrees with subject)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सर्वनाम (pronoun)
जाम्बूनदमयाःmade of gold (Jāmbūnada)
जाम्बूनदमयाः:
विशेषण (Adjectival qualifier)
TypeAdjective
Rootजाम्बूनद + मय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; तद्धितार्थे/द्रव्यवाचक-तत्पुरुषः (जाम्बूनदेन मयाः = made of Jāmbūnada-gold)
पादपाःtrees
पादपाः:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootपादप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
कस्यof whom/whose
कस्य:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचन; प्रश्नवाचक-सर्वनाम
तेजसाby (whose) splendor
तेजसा:
करण (Karaṇa/करण)
TypeNoun
Rootतेजस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन; करण/हेतु-अर्थे (instrument/cause)
काञ्चनानिgolden
काञ्चनानि:
विशेषण (Adjectival qualifier)
TypeAdjective
Rootकाञ्चन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषण
and
:
समुच्चय (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
पद्मानिlotuses
पद्मानि:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootपद्म (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
जातानिborn/produced
जातानि:
विधेय (predicative participle)
TypeVerb
Rootजात (कृदन्त; √जन् (धातु))
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; भूतकृदन्त (क्त), कर्मणि/भावे प्रयोगे ‘born/produced’ इत्यर्थे; पद्मानि इत्यस्य विधेय-विशेषणम्
विमलेin pure
विमले:
अधिकरण (Adhikaraṇa/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootविमल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; विशेषण
जलेwater
जले:
अधिकरण (Adhikaraṇa/अधिकरण)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन

'To whom do these golden trees resembling the rising Sun belong? For whom are these tasty roots and fruits? Whose are these manystoreyed golden houses with glittering windows adorned with silver lattices encrusted with gems?

P
padma (lotus)

FAQs

Seeking truth through proper questioning: dharma values inquiry directed to a worthy guide rather than speculation or exploitation.

The vanaras notice golden lotuses in clear water and ask the ascetic for an explanation.

Intellectual honesty—admitting not knowing and asking directly.