Shloka 4

कस्यैते काञ्चना वृक्षास्तरुणादित्यसन्निभाः।।4.51.4।।शुचीन्यभ्यवहार्याणि मूलानि च फलानि च।काञ्चनानि विमानानि राजतानि गृहाणि च।।4.51.5।।तपनीयगवाक्षाणि मणिजालावृतानि च।

kasyaitē kāñcanā vṛkṣās taruṇādityasannibhāḥ || 4.51.4 || śucīny abhyavahāryāṇi mūlāni ca phalāni ca |

ఉదయసూర్యుని వలె ప్రకాశించే ఈ స్వర్ణవృక్షాలు ఎవరివి? అలాగే ఈ పవిత్రమైన, భక్ష్యమైన మూలాలు మరియు ఫలాలు ఎవరి కొరకు?

कस्यwhose
कस्य:
सम्बन्ध (Genitive relation/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रश्नवाचक-सर्वनाम, पुल्लिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; स्वामित्वे (whose)
एतेthese
एते:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘वृक्षाः’ विशेषयति
काञ्चनाःgolden
काञ्चनाः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootकाञ्चन (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘वृक्षाः’ विशेषयति
वृक्षाःtrees
वृक्षाः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootवृक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
तरुण-आदित्य-सन्निभाःlike the rising sun
तरुण-आदित्य-सन्निभाः:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootतरुण (प्रातिपदिक) + आदित्य (प्रातिपदिक) + सन्निभ (प्रातिपदिक)
Formसमास (तत्पुरुष: ‘तरुणस्य आदित्यस्य सन्निभाः’), पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘वृक्षाः’ विशेषयति
शुचीनिpure
शुचीनि:
कर्म/प्रश्नपद (Complement)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; ‘मूलानि’ (तथा ‘फलानि’) विशेषयति
अभ्यवहार्याणिedible, fit to be eaten
अभ्यवहार्याणि:
कर्म/प्रश्नपद (Complement)
TypeAdjective
Rootअभि-आ-√हृ (धातु) + यत् (कृदन्त/तव्यत्-समर्थ)
Formकृदन्त-विशेषण (eatable/fit to be eaten), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; ‘मूलानि/फलानि’ विशेषयति
मूलानिroots
मूलानि:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootमूल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
and
:
समुच्चय (Coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चयार्थक
फलानिfruits
फलानि:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootफल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
and
:
समुच्चय (Coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चयार्थक
काञ्चनानिgolden
काञ्चनानि:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootकाञ्चन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘विमानानि’ विशेषयति
विमानानिpalaces/storeyed structures
विमानानि:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootविमान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
राजतानिsilver
राजतानि:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootराजत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘गृहाणि’ विशेषयति
गृहाणिhouses
गृहाणि:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeNoun
Rootगृह (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
and
:
समुच्चय (Coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चयार्थक
तपनीय-गवाक्षाणिwith golden windows
तपनीय-गवाक्षाणि:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootतपनीय (प्रातिपदिक) + गवाक्ष (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (सम्बन्ध: ‘तपनीयस्य गवाक्षाणि’), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘गृहाणि/विमानानि’ इत्यादीनि विशेषयति (सन्दर्भानुसार)
मणि-जाल-आवृतानिcovered with gem-lattices
मणि-जाल-आवृतानि:
कर्ता (Kartā/Subject)
TypeAdjective
Rootमणि (प्रातिपदिक) + जाल (प्रातिपदिक) + आवृत (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formतत्पुरुष-समास (‘मणिजालेन आवृतानि’ = covered with a lattice of gems), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; पूर्वपदानि विशेषयति
and
:
समुच्चय (Coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चयार्थक

'We are exhausted with thirst and hunger. We are fatigued. (Hence) we entered this dark cave all at once(without waiting for permission).

M
mūla (roots)
P
phala (fruits)

FAQs

Respect for rightful possession: before consuming or taking, one asks “whose is this?”—a dharmic instinct against appropriation.

Inside the cave, the vanaras see miraculous golden trees and abundant edible roots and fruits and ask the ascetic about their owner and purpose.

Self-restraint—curiosity is paired with the ethical question of ownership and permission.